Posledné zasadnutia Snemovne reprezentantov a Senátu priniesli viaceré dôležité legislatívne zmeny, ktoré môžu mať zásadný dopad na spoločnosť v San Andreas. Medzi najvýznamnejšie patrí novelizácia The Civil Code, ktorá obmedzuje manželstvo výhradne na zväzok medzi mužom a ženou, ako aj úpravy zákonov týkajúcich sa leteckej dopravy, trestného práva a zdravotníctva. Okrem toho sa diskutovalo aj o bezpečnostnej situácii v okolí Vespucci Beach a na ostrove Cayo Perico.

Schválené legislatívne zmeny

Medzi najvýznamnejšie prijaté úpravy patrí:

• The Civil Code [020-20] – Novela odstránila možnosť manželstva pre páry rovnakého pohlavia. Tento krok vyvolal rozporuplné reakcie naprieč politickým spektrom. Kým republikáni ho oslavujú ako „víťazstvo tradičných hodnôt“, opoziční demokrati ho označujú za zásah do práv jednotlivcov.

• The Aviation Act of 2022 [001-22] – Záchranné zložky získali rovnaké pravidlá pre využívanie vzdušných strojov ako ozbrojené štátne sily.

• The Penal Code of the State of San Andreas [002-19] – Nové ustanovenie zavádza tresty od 10 do 20 rokov odňatia slobody za úmyselné napadnutie členov záchranných zložiek pri výkone povolania.

• Mosley Health Care Act of 2020 [003-20] – Snemovňa sa pokúsila rozšíriť pôsobnosť záchranných služieb aj mimo San Andreas, avšak Senát návrh upravil a obmedzil ho len na výsostné vody štátu a severnú časť ostrova Cayo Perico.

• The Licensing Act of 2019 [003-19] – Rozšírenie Natural Resources License (NR-45) o možnosť zberu koralov a pridanie právomoci štátnych ozbrojených zložiek na odobratie tejto licencie spolu s Open Carry License (OC-01).

Schválenie rozpočtu pre bezpečnostné a záchranné zložky a vyplatenie prémií politikom

Senát jednomyseľne schválil financovanie kľúčových bezpečnostných a záchranných zložiek. Policajné oddelenie (PD) dostane 15 miliónov dolárov, zatiaľ čo Záchranná služba San Andreas (SAFR) a štátna nemocnica (SAMS) získajú 3,3 milióna a 3,6 milióna dolárov. Agentúra pre letectvo (SAA) obdrží 260 tisíc dolárov. Tieto rozpočty majú posilniť infraštruktúru, technické vybavenie a personál, aby zložky mohli efektívnejšie reagovať na aktuálne výzvy v oblasti bezpečnosti a zdravotnej starostlivosti. Okrem toho boli schválené aj prémie pre členov snemovne, pričom niektorí predstavitelia dostali dodatočné finančné odmeny za funkcie alebo aktivitu. Najväčší bonus si odniesol Atsah-tso Denton (R), ktorý získal 40 000 dolárov ako predseda snemovne. Zástupcovia demokratov dostali v priemere nižšie prémie, s výnimkou Loren Pierca (D), ktorý získal 10 000 dolárov ako predseda strany.

Rast kriminality vo Vespucci Beach a možné vyhlásenie núdzového stavu

Zvýšená kriminalita v oblasti Vespucci Beach sa stáva kľúčovým bodom diskusií medzi predstaviteľmi štátu. Senát rokoval o možnosti vyhlásenia núdzového stavu, ktorý by umožnil rozšírené právomoci štátnych bezpečnostných síl. Tento krok však vyvoláva obavy z možného obmedzenia občianskych práv a slobody pohybu. Kritici varujú, že unáhlené rozhodnutie by mohlo viesť k zneužitiu moci, zatiaľ čo zástancovia tvrdia, že je nevyhnutné konať, aby sa situácia nevymkla spod kontroly.

Napätie okolo ostrova Cayo Perico

Diskusie v Senáte sa nezaobišli bez kontroverzií. Niektorí predstavitelia republikánov údajne zvažujú anexiu ostrova Cayo Perico s cieľom podporiť ekonomiku San Andreas. Tento návrh okamžite vyvolal ostrú kritiku zo strany demokratov, ktorí ho označili za „nebezpečnú zahraničnú politiku“, ktorá by mohla vyústiť do konfliktu s Mexikom.

Rastúce vnútroštátne napätie

Legislatívne zmeny, najmä tie týkajúce sa manželstva, vyvolali ostré reakcie na sociálnych sieťach. Zatiaľ čo republikáni prezentujú novelu Civil Code ako ochranu rodiny, opoziční demokrati ju považujú za neodôvodnené zasahovanie do osobných práv občanov. Viacerí kritici upozorňujú, že snaha obmedzovať práva časti populácie môže v budúcnosti vyvolať vážnejšie vnútropolitické napätie a eskaláciu spoločenských konfliktov.

Podobne, návrhy rozširovať pôsobnosť záchranných služieb mimo územia San Andreas alebo posilňovať právomoci ozbrojených zložiek môžu v dlhodobom horizonte viesť k problémom so suverenitou iných štátov, ako aj k otázkam o právnom postavení jednotlivých inštitúcií.

Za Weazel News

Bekim Muraku

VAROVÁNÍ: Tento článek není určen pro slabé povahy! Obsahuje podrobný popis a fotografie násilných a šokujících činů, které mohou být pro některé čtenáře znepokojující.

První díl článku, včetně úvodu do děje, je již k dispozici na Weazel News. Doporučujeme jeho přečtení.

Vražda Leonory Johnson v sedmdesátých letech otřásla celým státem San Andreas. Tato tragédie, která zanechala stát v šoku, se rychle stala jedním z nejzáhadnějších a nejnáročnějších případů v historii místní policie. Nikdy předtím nebyla v této oblasti podobná událost – mladá žena, jejíž život měl před sebou vše, byla brutálně zabita, a vrah, navzdory vyšetřování, zůstal na svobodě. Kdo byl jejím vrahem?

VAROVÁNÍ: Fotografie obsahuje drastické záběry. Zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnson po převezení na pitevnu, mírně cenzurováno

Během následujících let se objevilo několik podezřelých, ale Los Santos Police Department (LSPD) nikdy neprokázalo dostatečnou vůli nebo schopnost tyto stopy následovat. Někteří z podezřelých byli veřejně známí, jiní zůstali v anonymitě, ale každý z nich měl svůj vlastní temný příběh, který mohl být klíčem k odhalení pravdy. Ačkoliv některé z těchto stop vedly k blízkým osobám a dokonce k členům zločineckých kruhů, LSPD nikdy nezajistilo pevné důkazy, které by vedly k jednoznačnému obvinění.

Představme si nyní hlavní podezřelé, jejichž osudy a motivy se do případu promítly a stále visí nad ním jako temná mračna:
 

Podezřelý č.1 - Mitch Dexter

Propojení:  Mitch Dexter dnes stále hraje hlavní roli ve filmu „Nelson v Neapoli“, ale měli byste ho slyšet, jaký byl na konci 60. let. V té době byl mladý, ambiciózní a jeho jméno začínalo být spojováno s předními filmovými produkcemi. Na jaře 1969 měl prý krátký románek s Leonorou. Tento vztah, byť krátký, byl známý pro svou vášeň a intenzitu, ale také pro svou záhadnost. Někteří tvrdili, že mezi nimi existovala silná chemie, jiní však tvrdili, že to byl jen další krátkodobý flirt v jeho životě plném náhodných známostí.

Co ale dává jeho jménu v kontextu vyšetřování ještě větší váhu, je fakt, že po její tragické smrti se Mitchovo jméno objevilo v několika nejasných svědectvích a spekulacích. Někteří tvrdili, že se po její smrti choval podivně – častěji vyhledával tichá místa a přestal se objevovat na veřejnosti. Byl v tomto románku více než jen další flirt? A měl tento vztah nějaký vliv na její osud? Těžko říct, ale propojení mezi nimi bylo neodbytné a otazníky kolem jeho role v jejím životě nikdy nezmizely.

Foto: Filmová studia Richards Majestic

Motiv: Motiv, který se začal objevovat po zveřejnění rozhovoru Leonory pro Daily Globe v prosinci 1974, byl šokující. V něm se otevřeně zmínila o zneužití, kterého se údajně dopustila jedena z vysoce postavených vinewoodských celebrit, těsně před jejími sedmnáctými narozeninami. Tato zpověď, která otřásla celým Vinewoodem, nepochybně odhalila temnou stránku světa, ve kterém se pohybovala. 

V tomto kontextu se začal vynořovat možný motiv pro vraždu. Mitch Dexter, známý svou extrémní misantropií a výbušnou povahou, se stal jedním z hlavních podezřelých. Byl to muž, který měl nezkrotnou povahu a byl známý svým odporem vůči každému, kdo ho mohl ohrozit nebo zpochybnit. Pokud by Dexter věděl o Leonořiných obviněních, mohla to být pro něj poslední kapka. Jeho impulzivní povaha a neochota nechat si něco takového líbit by mohla být dostatečným motivem k tomu, aby ji umlčel.  Tato teorie dává celému případu ještě temnější rozměr. Mohla být její smrt výsledkem snahy zamezit odhalení něčeho, co mělo moc zničit životy nejen Leonory, ale i těch, kteří si mysleli, že jejich tajemství budou navždy skrytá?

 
Podezřelý č.2 - Harold Johnson

Propojení: Herold Johnson byl Leonořin otec. I když byl po většinu jejího dětství přítomen, jejich vztah nebyl nikdy harmonický. Herold byl známý svou výbušnou povahou a často se o něm mluvilo v souvislosti s jeho těžkými problémy s alkoholem.

Motiv: Mladá dívka, honící se za slávou, uznáním a společností starších mužů v Los Santos, jejíž kroky byly ovlivněny problematickým vztahem s otcem. Některé aspekty tohoto vztahu si nesla Leonora celý život. Herold Johnson sám měl mnoho svých vnitřních démonů, a to, jak se s nimi vyrovnával, ovlivnilo jejich společný vztah. Dívka, která se snažila uniknout těmto tlakům, hledala ve světě dospělých něco, co by jí pomohlo cítit se v bezpečí. Zavraždil Leonoru snad otec ze žárlivosti?

Podezřelý č.3 - Peter Dreyfuss

Foto: režisér Peter Dreyfuss

Propojení: V jednom z posledních Leonořiných dopisů domů se zmiňuje, že jí jistý významný režisér přislíbil hlavní roli ve filmu, o němž se proslýchá, že to bude „Mnoho žen Alfreda Smithe“. Tato informace, i když nebyla nikdy oficiálně potvrzena ani vyvrácena, dodala její životní příběhům další fascinující a záhadný prvek. Režisér Dreyfuss, na něhož se její slova vztahovala, se však k těmto spekulacím nikdy nevyjádřil. Místo toho zůstával v pozadí, tajemný a uzavřený, což jen podněcovalo různé interpretace.

Motiv: Těžký uživatel drog v 70. letech s pokřivenou myslí a posedlostí makabrózním* uměním mohl být přesně tím, kdo stál za brutalitou, jež obklopovala smrt Leonory Johnson. V této dekádě se drogy staly nedílnou součástí nejen hudební a filmové scény, ale i každodenního života mnoha lidí, kteří se pohybovali v okruhu zábavního průmyslu. Mezi nimi byli i lidé, jejichž myšlení a vnímání reality byly značně deformovány pod vlivem drog, což vedlo k nebezpečným, někdy až šíleným rozhodnutím.

Foto: Peter Dreyfuss byl režisérem, jeho jméno nyní zdobí vinewoodský chodník slávy. 

*makabrózní = význam slov znamená jakkoli spojený se stavem těla po smrti – rozkladem, umrlčími symboly, kostlivci atp.

Kdo skutečně zabil Leonoru Johnson?

Tajemství brutální smrti Leonory Johnson zůstalo nevyřešeno téměř 40 let. Celé generace vyšetřovatelů, novinářů a zvědavých myslí se snažily odhalit, kdo mohl stát za její vraždou, která se stala jedním z nejtemnějších nevyřešených zločinů v historii San Andreas. I přes nekonečné spekulace a teorie byla identita vraha stále skrytá. To se však změnilo v roce 2020, kdy detektiv Ryan Briggs, vyšetřovatel s dlouholetou praxí u oddělení vražd LSPD, rozhodl přezkoumat starý případ. I když věděl, že stopy už dávno vyšuměly, byl odhodlán najít pravdu.

Na konci října 2020 detektiv Briggs objevil důkaz, který mohl konečně rozřešit tuto temnou záhadu. Během svého pátrání narazil na dopis, který vrah poslal svému příteli, Davidu Richardsovi, krátce po Leonořině smrti v roce 1975. Dopis odhalil šokující přiznání. Vrah v něm popisoval její vraždu jako „umělecký akt“ – něco, co podle jeho slov nebylo jen zločinem, ale vyjádřením „něčeho většího“. Z jeho slov vyplývalo, že ji považoval za „symbol ztracené krásy“, kterou měl právo přetvořit a ovládnout.

Jeho temná filozofie, plná zvráceného pohledu na umění a moc, z něj vykreslovala postavu posedlou kontrolou a destrukcí. Vrah, který Leonoru Johnson vnímal jako „umělecké dílo“, si ji podrobil a změnil ji, jak sám chtěl. Až teď, díky dopisu, byla detektivovi Briggsovi otevřena cesta k tomu, aby tento případ dostal nový směr.

Nalezený vrah: Peter Dreyfuss

Všechno nasvědčovalo tomu, že vrahem byl Peter Dreyfuss – kdysi uznávaný filmový režisér, který v 70. letech opustil svět filmu po neúspěchu svého ambiciózního filmového projektu „Poslední vůle a závěť“. Jeho jméno, byť později získalo kultovní status mezi filmovými fanoušky, bylo spjato s nejasnostmi a skandály. Dlouhá léta žil v ústraní, jeho pověst postupně upadala. Vysoký profil v kinematografii, který kdysi měl, byl zastíněn vzrůstajícím počtem obvinění ze sexuálního obtěžování a dalších neetických jednání.

Foto: Dům Petera Dreyfusse, lokace nespecifikována

Dreyfussovo znepokojivé přiznání v dopise Richardsovi, kde popsal svůj čin jako „umělecké ztvárnění“, přineslo neuvěřitelné odhalení. Tvrdil, že Leonoru zabil „pro inspiraci“, a že její smrt a následné mučení její rodiny, při němž posílal části jejího těla, byly pro něj součástí tvůrčího procesu. I když v dopise vyjádřil určitou míru „lítosti“, jeho slova byla pouze chladným a zvráceným pokusem o manipulaci.

David Richards, Dreyfussův starý přítel, byl tímto zvráceným přiznáním šokován. Bez váhání roztrhal dopis a rozptýlil jeho kousky po Los Santos a Blaine County, v naději, že se pravda nikdy nedostane na povrch. Tento pokus o zničení důkazu však nemohl zastavit vytrvalé úsilí detektiva Briggse, který s každým dalším krokem odhaloval šokující detaily o Dreyfussově minulosti.

Dlouhá léta se úspěšně skrýval pod pláštíkem umělecké geniality. Všichni, kteří byli v jeho blízkosti, však nemohli tušit, jak temná a zvrácená jeho minulost ve skutečnosti byla. Až teď, po všech těch letech, jeho hrůzné činy vypluly na povrch a přetvořily příběh o filmovém géniovi na jednu z největších kriminálních záhad v historii San Andreas.

Naštěstí pro Petera Dreyfusse nikdy nebyl za svůj čin potrestán. Zemřel v roce 2013 po dlouhém boji s rakovinou plic. Nyní leží na hřbitově v Los Santos.
 

Jeho příběh, který začal jako legenda o filmovém tvůrci, se stal varováním, že i ti největší géniové mohou skrývat temné tajemství, které zůstává neodhalené až do posledního okamžiku.

Napsal 
Loren Pierce
Redakce Weazel News

V uplynulých týždňoch sa politická scéna v štáte San Andreas ocitla v centre búrlivých diskusií a dramatických zvratov, ktoré ukázali hlboké rozdiely medzi hlavnými politickými stranami a ich prístupmi k legislatívnym zmenám. Tento vývoj vyvolal nielen napätie v snemovni, ale aj ostré vyjadrenia na sociálnych sieťach, ktoré iba prehĺbili rozdelenie medzi Republikánmi a Demokratmi.

Nové legislatívne iniciatívy a polarizácia politických strán

Jedným z hlavných bodov, ktorý dominoval nedávnym rokovaniam, bola novela The Professional Association Code, ktorú predložili republikáni. Zaviedla novú podmienku, že právnické kancelárie budú musieť mať povolenie od právnickej komory na zastupovanie v oblasti trestného práva. Súčasťou zákona bolo aj zavedenie odmeňovania právnikov v CPZ na základe počtu odpracovaných hodín. Zároveň sa zriadila disciplinárna komisia v lekárskej komore, ktorá by mala zabezpečiť kvalitu poskytovanej zdravotnej starostlivosti.

Kým Licensing Act of 2019 bol vrátený do snemovne na prepracovanie, Mosley Health Care Act of 2020 bol schválený. Tento zákon sa zameriava na opravu nezrovnalostí v názvosloví, ktoré vznikli v dôsledku predchádzajúcich novelizácií legislatívy.

Odchod z rokovaní ako taktika

Politické napätie sa ešte viac prehĺbilo, keď Republikáni opustili snemovňu 10. februára, a to kvôli demokratickým návrhom, ktoré považovali za zásah do práv občanov, najmä návrhu na "neobmedzenú moc" SEC pri vyvlastňovaní domov.  Tento krok bol ostro kritizovaný demokratmi, ktorí tvrdili, že republikáni sa vyhýbajú otvorenému dialógu. Na ďalšom zasadnutí, ktoré sa konalo 17. februára, sa pridala diskusia o návrhu republikánov na zmenu definície manželstva, ktoré by mohli výlučne uzavrieť len muž a žena. Tento návrh vyvolal silnú kritiku zo strany demokratov, ktorí ho označili za diskriminačný, a nakoniec sa rozhodli zasadanie opustiť.

Táto eskalácia napätia, keď obidve strany používajú odchod zo snemovne ako spôsob, ako presadiť svoje politické agendy, ukazuje, že politická scéna v San Andreas sa stále viac polarizuje. Taktika „strategického odchodu“ sa stáva čoraz bežnejšou, čo môže krátkodobo prinášať politické výhody, no dlhodobo zvyšuje napätie a brzdí efektívny legislatívny proces. Aj keď je táto taktika politicky legitímna, jej časté používanie vedie k zhoršeniu dialógu a môže mať negatívne dôsledky pre demokraciu.


Foto: Prázdne kresla demokratických predstaviteľov po opustení sály snemovne

Napätie na sociálnych sieťach

Politické rozdiely medzi stranami sa neobmedzili len na rokovania v snemovni. Kontroverzné vyjadrenia politikov, ako napríklad výrok republikána Jamesa Ave, ktorý spojil letecké nehody s prijímaním transrodových ľudí na pracovné pozície, či obvinenia republikánov zo strany demokratov, že používajú dvojitý meter, len pridali na intenzite politických útokov. Tieto osobné útoky a politická propaganda na sociálnych sieťach ukázali, že politická kultúra v San Andreas sa radikalizuje.


Foto: Verejne publikované vyjadrenia predstaviteľov demokratickej, aj republikánskej strany

Výzvy do budúcna: hľadanie kompromisov v polarizovanej atmosfére

Politická situácia v San Andreas vyvoláva otázky o budúcnosti legislatívneho procesu a schopnosti oboch hlavných strán dosiahnuť konsenzus. Zatiaľ čo demokratická strana sa usiluje o kompromis a zlepšenie životných podmienok občanov, republikáni sa zameriavajú na ochranu tradičných hodnôt, čo vedie k čoraz väčšej polarizácii. Vyhlásenie legislatívnej núdze guvernérom Sun Tzu 16. februára, ktoré poskytuje guvernérovi výnimočné právomoci na navrhovanie a schvaľovanie zákonov bez potreby schválenia Senátom, ešte viac prispelo k obavám o rozdelenie moci.

Hoci krátkodobé politické zisky môžu byť lákavé, dlhodobé následky môžu priniesť ešte väčšie politické a spoločenské rozdelenie. Súčasné napätie v San Andreas ukazuje, že konfrontácia bez snahy o dialóg spomaľuje legislatívny proces a komplikuje riešenie kľúčových otázok. Obe strany sú odhodlané presadzovať svoje postoje, no bez ochoty spolupracovať hrozí, že politická nestabilita bude pretrvávať. Či sa situácia upokojí, ukáže až čas, no už teraz je jasné, že politický boj sa tak skoro neskončí.

VAROVÁNÍ: Tento článek není určen pro slabé povahy! Obsahuje podrobný popis a fotografie násilných a šokujících činů, které mohou být pro některé čtenáře znepokojující.
 

 

Pro umocnění atmosféry je doporučeno zapnout hudební doprovod.

 

 

Bylo 17. ledna 1975, když u přehrady Land Act Dam v Los Santos bylo nalezeno rozčtvrcené a zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnsonové. Anonymní volající, který kontaktoval Los Santos Police Department, jako první přivedl pozornost k hrůznému činu, jenž měl šokovat celou komunitu. Tělo, které sem bylo umístěno a upraveno, vypadalo spíše jako děsivý výtvor umělce než jako oběť násilí. Její hlava byla sťata, obličej byl zohaven, ruce a nohy byly odděleny a vyměněny. Část jejího levého stehna byla odříznuta a umístěna vedle těla s nápisem „HAM“. Na zádech měla oběť ohořelými doutníky nakreslenou hvězdu, a na prsou několik řezů. Všechno bylo naprosto promyšlené, každá část jejího těla měla svůj konkrétní význam. Kriminalisté také zjistili, že před vraždou byla sexuálně napadena.

 

Foto: Přehrada Land Act Dam na severovýchodě Los Santos, místo kde nalezli zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnson

To, co na místě činu zůstalo, nebylo pouze děsivou připomínkou zločinu, ale i důkazem, že vrah měl mnohem větší plány než jen zabít. Motivace vraha byly zvráceně jasné – „úprava“ jejího těla měla být jeho "uměleckým dílem", zneuctěním a zároveň negací její krásy. Krutě ho zničil, jako by chtěl světu ukázat, že její tělo už nemá žádnou hodnotu.

Případ okamžitě upoutal pozornost médií, která Leonoru vykreslila jako nezodpovědnou ženu, která „si o smrt říkala“ svou odvážnou povahou a tělesnými křivkami. Její životní styl, často zjednodušován a přeháněn, se stal ideálním cílem pro novinářské spekulace, které ji obviňovaly z viny za vlastní tragédii. Žurnalisté rozprášili její soukromí a zveřejnili fotografie, které nikdy neměly být veřejné. Byla to hrůzostrašná a nekonečná mediální exploatace, která se stala jen dalším způsobem, jakým byl její životní příběh zneužit. Média se nezastavila před ničím, aby vytvořila senzaci, přičemž zcela ignorovala její skutečnou osobnost a tragédii, která se jí stala.



VAROVÁNÍ: Fotografie obsahuje drastické záběry. Zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnson, mírně cenzurováno

Leonora Johnsonová byla dívka z chudých poměrů. Narodila se 29. srpna 1946 v malém městě na Středozápadě USA. Její otec se živil škubáním kuřat, matka pracovala na mléčné farmě. Životní očekávání nebylo vysoké. Ještě v dětském věku její vzhled přitahoval pozornost starších chlapců a některých učitelů, což jí nikdy nedávalo klid.

Ve svých patnácti letech, pod vlivem svého otce – nebo možná právě proto, aby unikla jeho vlivu – opustila školu a vydala se do San Andreas. Její sen byl jasný: stát se filmovou hvězdou nebo modelkou. Po několika měsících práce jako servírka se její naivní krása a vzhled staly magnetem pro muže ze zábavního průmyslu. Rychle se dostala na večírky ve Vinewoodu, kde její tělo začalo žít vlastním životem. Pro někoho byla jen kráskou, jejíž hodnota byla povrchní; pro jiné se stala symbolem příběhu, který měl být zapomenut, který zůstal v temnotě, kde nikdy neměl být vyprávěn. 



VAROVÁNÍ: Fotografie obsahuje drastické záběry. Zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnson po převezení na pitevnu, mírně cenzurováno

V roce 1973 se dostala do širšího povědomí, když si zahrála moudrou prostitutku ve filmu „Rumový běžec“. Její vzhled a role ve filmech jí přinesly chvilkovou slávu, ale novináři ji často kritizovali za to, že byla „hezká, ale bez jiskry“. Místo toho, aby její kariéra rozkvétala, stávala se stále více symbolem pro něco, co svět zneužíval a co její vrah zničil, než aby jí dovolil, aby se skutečně stala tím, čím by mohla být.

Když byla krátce před svou smrtí vybrána na hlavní roli ve filmu „Mnoho žen Alfreda Smithe“, vypadalo to, že její budoucnost konečně rozkvete. Slibovala si od ní vše – uznání, respekt, šanci stát se tím, čím vždy chtěla být. A přesto, než mohla okusit vrchol, byla její krásná tvář násilně oddělena od jejího perfektního těla a její slibná budoucnost byla bez milosti zničena. Tragédie, která přišla tak náhle, pohřbila nejen její život, ale i všechny sny, které měla. 

 

Foto: Leonora Johnson byla mladou herečkou. Její kariéru nyní připomíná pouze hvězda na Vinewood Boulevard.

Po její smrti začal vrah svou zvrácenou hru. Nebyl to běžný zločinec, ale psychopat, který se ve svém zločinu vyžíval. Jeho uspokojení spočívalo v tom, že si hrál s rodinou oběti, jako by jejich bolest byla jen hračkou v jeho rukou. Posílal jim děsivé dopisy, telefonáty a šílené suvenýry. Mezi nimi byl i medailonek, který patřil Leonoře. Na výročí její smrti obdržela její rodina nejhrůzostrašnější dárek – její rty. Tento děsivý suvenýr byl jako přímý výsměch těm, kdo stále truchlili, a nechal je v šoku a bezmoci. Vrah se tak znovu vrátil do jejich života, jako by se smál nad jejich ztrátou, jako by každá slza, kterou prolili, byla jen další součástí jeho zvrácené zábavy. Každý jeho krok byl dalším šokujícím projevem jeho nezvladatelné touhy po moci a kontrole, jako by v jejich utrpení nacházel svou vlastní smyslnost. A tímto způsobem se stal nejen vrahem, ale i neúnavným stínem, který děsil a ničil i ty, kteří se a ním nikdy nesetkali tváří v tvář.

Policie, znechucená neustálým tlakem médií a slabými důkazy, se rozhodla případ rychle uzavřít. Přestože několikrát změnili teorii o motivech vraha, nikdy neodhalili skutečné důvody zločinu. A tak byla Leonora nejen zapomenuta, ale spíše zneužívána jako ikonická oběť, jejíž smrt byla nejen zbytečná, ale i násilná. Její příběh se stal pouhou částí veřejného diskurzu, neustále přepracovávanou senzací, která zakrývala skutečnou bolest, která se skrývala pod povrchem. Když pravda nebyla schopná vyjít na povrch, stala se Leonora jen dalším jménem v dlouhé řadě tragédií, které nikdy nebyly plně pochopeny.
 

CO VÍME

 

-          K vraždě nedošlo na místě činu. Tělo bylo očištěno a napozicováno jako hrůzné umělecké dílo.

-          Leonořina hlava byla sťata. Její tvář postrádala rysy. Ruce a nohy jí byly odděleny, zřejmě ještě za života. Byla napozicována tak, že její nohy byly tam, kde měly být ruce, a naopak.

-          Část jejího levého stehna byla odříznuta a umístěna vedle těla s nápisem „HAM“.

-          Na zádech měla ohořelými doutníky nakreslenou hvězdu.

-          Na prsou měla několik řezů.

-          Novináři dorazili na místo činu o několik hodin dříve než policie a pošlapali všechny použitelné forenzní důkazy.

-          Pitva konstatovala, že Leonora byla zrzka s blonďatým ochlupením (ani jedno z toho nebylo přirozené), vysoká 180 cm, vážila 65 kg a měla zelené oči. Byly na ní patrné známky pohlavního styku.

-          Senzacechtivost tisku přitáhla k případu intenzivní pozornost veřejnosti, několik šílenců se k činu přiznalo, jen aby se dostali do novin.

-          Vrah se po léta vysmíval rodině oběti dopisy, telefonáty a děsivými „suvenýry“, včetně Leonořina medailonku a jejích rtů.

Pokračování již brzy na Weazel News

Napsal

Loren Pierce

Redakce Weazel News

V uplynulých dňoch došlo v politickom živote San Andreas k viacerým dôležitým udalostiam. Novozvolené orgány začali svoju činnosť, nastali zmeny v straníckych štruktúrach a došlo aj k bezpečnostnému incidentu, ktorý ovplyvnil Demokratickú stranu.

Republikáni ovládli Snemovňu reprezentantov a Senát

Republikánska strana oznámila, že jej reprezentanti James Ave, Atsah-Tso Denton, Edward Marlowe, Martin Gray, Charles De La Cour, Daniel Goldstein a Henry Beringer zložili svoj sľub a prevzali mandát v Snemovni reprezentantov. Hneď v prvom týždni po voľbách informovali, že sa im podarilo dosiahnuť zvýšenie prémií pre štátnych zamestnancov po dohode s guvernérom.

V rámci prvého zasadnutia Snemovne reprezentantov bol za predsedu (Housespeaker) zvolený Atsah-Tso Denton (R). Súčasne bolo rozhodnuté, že James Ave zastúpi Republikánsku stranu v kľúčovej pozícii Majority party leadera, zatiaľ čo Loren Pierce z Demokratickej strany povedie opozíciu ako Minority party leader. Okrem toho bol na zasadnutí zložený sľub aj členmi demokratickej strany, konkrétne Loren Pierce, John Nelson, John Wheeler, Cenk Saka a Hugo Chantler.

V Senáte prebehla voľba predsedu, pričom senátori jednomyseľne podporili Arthura Woodwarda (R). Na zasadnutí sa diskutovalo o otázkach senátorskej imunity, asistentských pozíciách, rozdelení výborov a distriktov. Senátorské mandáty boli rozdelené nasledovne:

• District 1: Dwight Morrigan (R)
• District 2: Hanni Falcone (R)
• District 3: George Begolli (D)
• District 4: Arthur Woodward (R)
• District 5: Bob Buffer (D)
  
  

Demokratická strana čelí zmenám aj problémom

Demokratická strana San Andreas prešla reorganizáciou po neúspechu vo voľbách. Vo vedení strany došlo k zásadným zmenam, pričom novým predsedom sa stal Loren Pierce, prvým miestopredsedom John Nelson a druhým Bob Buffer. Nové vedenie deklarovalo snahu o obnovenie dôvery občanov a posilnenie pozície strany.

Strana sa zároveň musela vyrovnať s hackerským útokom na svoje fórum, ktorý spôsobil stratu všetkých uložených dát vrátane podaných žiadostí. Z tohto dôvodu bolo spustené nové fórum so zvýšenými bezpečnostnými opatreniami, na ktoré boli občania vyzvaní zaslať svoje žiadosti znova.

Zmeny vo vedení a nový komisári

V rámci politických zmien boli odvolaní z funkcie komisára Ethan Baker a Otto Brückner, pričom guvernér Sun Tzu vyjadril vďaku za ich doterajšiu prácu. Následne vymenoval nových komisárov: Mitche O'Connora za Komisár pre vnútornú bezpečnosť a Dustyho Svenssona za Komisár pre zdravotnú a sociálnu starostlivosť. Tieto zmeny sú očakávané ako krok k lepšiemu fungovaniu a organizácii verejných služieb v štáte.

Guvernér Sun Tzu sa tiež rozhodol odvolať Cenka Saku z funkcie reprezentanta v Snemovni a na nasledujúce zasedanie predvolal Michaela Schultza k zložení sľubu.

Začiatok novej éry?

Aj keď majú republikáni v oboch komorách väčšinu, demokratickí predstavitelia zdôrazňujú, že budú aj naďalej presadzovať svoj program. V nadchádzajúcich týždňoch sa očakáva ďalšia diskusia o kompetenciách senátorov v jednotlivých distriktoch a prerozdelení výborov.

Prvé kroky nového zloženia vlády naznačujú, že nadchádzajúce obdobie bude politicky aktívne, pričom prioritami zostávajú ekonomické opatrenia a zvyšovanie transparentnosti vo verejných inštitúciách.

Za Weazel News

Bekim Muraku

Los Santos je město plné temných příběhů, ale žádný není tak záhadný jako případ Infinity Killera. Jde o sérii brutálních vražd, které se dodnes nepodařilo objasnit. Přestože důkazy naznačují existenci pachatele, jeho identita zůstává zahalena tajemstvím. Případ je opředen teoriemi, mýty i konspiračními spekulacemi, a mnozí ho přirovnávají k dalším sériovým vrahům, jako byli Zodiac Killer nebo Jack Rozparovač.

The Infinity Killer: Nejzáhadnější vrah v historii Los Santos

 

 

 

Kdo byl Infinity Killer?

Podle dostupných informací byl vrah, známý jako Merle Abrahams, obviněn z únosů a vražd osmi lidí. Přestože byl zatčen, nikdy nebyl odsouzen za vraždu zemřel ve vězení dříve, než mohl být potrestán. Policie však věří, že právě on stál za hrůznými zločiny, při kterých byly oběti brutálně zavražděny a jejich těla nikdy nebyla nalezena.

Merle Abrahams byl údajně posedlý číslem osm, což vedlo k názvu případu – Infinity Killer. Jeho domov byl plný podivných kreseb a vzkazů, které naznačovaly jeho psychický stav a možná i motivaci k vraždám.

 

Stopy a záhadná poselství

Po celém Blaine County lze najít několik podivných nápisů a maleb spojených s Infinity Killerem. Některé z nich jsou zlověstné vzkazy jako:

• "ONE IS DONE"

• "EIGHT IS JUST INFINITY STOOD UP"

• "THEY WANT ME, THEY CAN HAVE, BUT THEY’LL NEVER GET MY PEOPLE"

 

Tyto texty byly nalezeny na zdech a skalách, často v odlehlých oblastech, kde mohl vrah provádět své činy bez povšimnutí.

Srovnání s jinými sériovými vrahy

The Infinity Killer je často přirovnáván k některým z nejznámějších sériových vrahů v historii:

• Zodiac Killer – stejně jako on, i Infinity Killer zanechával podivné šifrované vzkazy a nikdy nebyl oficiálně dopaden.

• Jack Rozparovač – oběti zmizely beze stopy a vyšetřovatelé nikdy nezískali dostatek důkazů k jednoznačnému usvědčení pachatele.

• Ted Bundy – jeho zločiny byly pečlivě naplánované, podobně jako u Infinity Killera, a pohřešované oběti zůstávaly dlouho nezvěstné.

 

Stejně jako v těchto případech, i zde zůstává spousta nezodpovězených otázek. Mohl mít vrah komplice? Byl Merle Abrahams skutečným pachatelem, nebo byl jen obětním beránkem? A kde vlastně skončila těla jeho obětí?

 

Může být Infinity Killer stále naživu?

Jedna z nejděsivějších teorií tvrdí, že Infinity Killer nikdy nezemřel a jeho zločiny pokračují i nadále. Přestože Merle Abrahams zemřel ve vězení, nikdy nepřiznal vinu a žádná těla se nenašla. Mohlo by to znamenat, že vrah byl někdo jiný, kdo se stále pohybuje mezi obyvateli San Andreas?

Někteří badatelé tvrdí, že v odlehlých oblastech Blaine County se dodnes objevují nové graffiti a vzkazy podobné těm, které zanechal Abrahams. To vyvolává otázku – jde o dílo napodobitelů, nebo o vzkazy od samotného vraha?

 

Závěr

Příběh The Infinity Killera zůstává jednou z největších nevyřešených záhad Los Santos. Jeho děsivý odkaz přetrvává a stále podněcuje zvědavost amatérských detektivů i odborníků na kriminologii. Ať už je pravda jakákoliv, jedno je jisté – tato série vražd se navždy zapsala do dějin San Andreas jako jedna z nejtemnějších kapitol města.

 

 

Za Weazel News

Michael Vain

 

Každé město má své podivíny, ale tihle tři překračují všechny meze. Říkají si Džonkleři  trojice pomatenců s tvářemi pokrytými šíleným make-upem, kteří proměnili ulice v jedno velké hřiště destrukce a provokace.

Džonkleři: Trio šílenců, které město nezastaví

Kde se objeví, tam zůstává jen chaos. Ruší noční klid, lezou lidem na nervy a dělají bordel, který nikdo neuklidí. Jsou nevyzpytatelní, hluční a hlavně nezastavitelní. Smějí se každému, kdo se jich snaží zbavit, a s radostí přidávají plyn, když vidí, že jejich "show" budí rozruch.

Údajně jsou jejich přezdívky Balónek, Džonkler a Žolík, jak uvádí zdroje, které si nepřejí být jmenovány.

Jedna žena, Anastasya K., která měla s Džonklerama osobní zkušenost, říká, že je potkala, ale její zážitek byl překvapivě jiný. Podle jejích slov byli na ní v pohodě, jediný požadavek, který měli, byl zapalovač. Ačkoliv se zdá, že je jejich chování nevyzpytatelné, je těžké říct, co vlastně hledají a jaké jsou jejich skutečné úmysly.

Dva z nich se pyšní pravidelnými příspěvky, které ukazují, jak si užívají chaosu, který za sebou nechávají. Podívejte se na jejich poslední obrázky, které přistály ve veřejném prostoru

Redaktor Michael Vain se zeptal Žolíka na několik klíčových otázek.

Pozvání na rozhovor přijal jeden z Džonklerů, který si říká Žolík. Co ho motivuje k tomu, aby pokračoval v tomto životním stylu, a jaký má vlastně plán?

 

Rozhovor s Žolíkem – když se smích mění v řev

1) Kdo vlastně jste?

Žolík: Heh… Tak to je dobrá otázka. Býval jsem nikdo, chápeš? Takovej ten, co projde kolem a ty si ho ani nevšimneš. Dělal jsem, co se po mně chtělo, držel hubu, makal, platil účty… a pro koho? Pro co? Bylo to jako dejchat pod vodou. A pak… pak jsem si konečně jednou pořádně nadechnul.

2) Co tím myslíte?

Žolík: Hele… když ti celý život říkají, jak máš žít, co si máš myslet, co je „správný“ a co ne… začneš se dusit. Ale já jsem našel něco, co mi otevřelo oči. Bum. Najednou bylo všechno jasnější, barevnější, opravdovější. Všechno, co jsem dřív bral vážně, bylo najednou k smíchu. A tak jsem se smál. A smál… A už jsem nepřestal.

3) A začal jste s tímhle životem sám?

Žolík: Jo, nejdřív jo. Chodil jsem po městě, smál se do tmy, maloval si ksicht… a čekal, jestli někdo uslyší. A pak se objevili oni. Dva další. Viděli to stejný co já. Už jsme nebyli jen jeden blázen v davu, ale tři. Tři magoři, který nemůžeš přehlídnout. A víš co? Lidi nás teď viděj.

4) Říkáte, že lidé vás teď vidí. Ale spíš vás nenávidí, bojí se vás.

Žolík: Hah! No jasně! Protože jim ukazujem něco, co nechtěj vidět. Sami sobě se bojí podívat do očí. Myslej si, že když budou ignorovat praskliny, tak jejich svět nespadne. Ale my ty praskliny jenom roztahujem. A to je děsí.

5) Má tohle nějaký cíl, nebo si jen hrajete?

Žolík: Heh… Myslíš, že život má nějakej cíl? Hehe… Jo, jasně, lidi si vymyslej pravidla, kariéry, rodiny, baráky… ale nakonec? Nakonec stejně všichni shnijem v zemi. Tak proč nehrát, když už jsme na hřišti? Proč aspoň na chvíli nebejt svobodnej?

Když rozhovor končil, Žolík se jen smál. Ten smích byl zvláštní – ne falešný, ne hraný, ale skutečný. A možná právě to na něm bylo nejznepokojivější. Byl to smích člověka, který nemá co ztratit.

Džonkleři se považují za někoho, koho nelze přehlížet. Tvrdí, že ukazují světu jeho pravou tvář, že strhávají masky, ale ve skutečnosti jen nasadili nové. Stejně jako jejich make-up, jejich "pravda" se rozmazává pokaždé, když se na ni podíváte z jiného úhlu.

Jsou to rebelové, nebo jen tři ztracené existence, které se rozhodly hrát roli, protože už nevěděly, jak žít normální život? Jsou hrozbou, nebo jen dalším výkřikem do tmy, který nakonec utichne?

Město je zatím nechává být. Lidé si na ně stěžují, ale málokdo se jich opravdu dotkne. Možná proto, že je považují za pouhou atrakci. Možná proto, že se bojí, co by mohli objevit, kdyby se podívali blíž.

A možná... možná je nejděsivější možnost ta, že Džonkleři nejsou žádnou výjimkou. Možná jsou jen výsledkem doby, ve které žijeme. Doby, která je natolik prázdná, že i chaos vypadá jako odpověď.

Za Weazel News,
Michael Vain

 

Weazel News přichází s novým měsíčníkem Pussycat, který je plný žhavých novinek, trendů a rozhovorů s fascinujícími ženami. Tento časopis nabízí pohled na svět módy, showbyznysu a kultury, doplněný o inspirativní příběhy a exkluzivní informace. Na stránkách najdete také nahé krásné slečny, které vám rozhodně neuniknou. Pussycat má dvě verze – cenzurovanou a necenzurovanou verzi bez jakýchkoli zábran. S tímto časopisem budete vždy v obraze a nenecháte si ujít žádnou novinku, která hýbe světem!

PUSSYCAT CENZUROVANÁ VERZE:

 

PUSSYCAT NECENZUROVANÁ VERZE:

 

V dnešní uspěchané době hledáme místa, kde bychom si mohli odpočinout a vychutnat si chvíle klidu. Jedním z takových míst je bezpochyby UwU Cafe, které se nachází na adrese postal 8251. Tento jedinečný food restaurant kombinuje útulné prostředí s vynikající gastronomií a přítomností roztomilých kočiček, což vytváří nezapomenutelný zážitek.

 

Vstup do světa UwU Cafe 
Hned po vstupu do kavárny vás přivítá majitel Hugo Chantler, který často sám obsluhuje. Jeho přátelský a příjemný přístup k zákazníkům dodává celému místu rodinnou atmosféru. Hugo je nejen skvělý hostitel, ale také člověk, který s láskou pečuje o každý detail. Jeho osobní Instagram účet (@hugochantler) je plný inspirativních fotek, které vás nalákají k návštěvě.

Majitel Hugo Chantler

 

Asijská elegance a příjemná atmosféra
Stylizace kavárny do asijského stylu je jedním z hlavních důvodů, proč si UwU Cafe zamilujete. Dominantním prvkem interiéru je nádherný stromeček Weeping Cherry Blossom, který se nachází uprostřed restaurace a zároveň i venku. Tento prvek přináší do prostoru klid a harmonii. Interiér dále zdobí moderní vybavení, krb a jemná příjemná hudba, která dotváří celkovou atmosféru pohody. 

Gastronomický zážitek
UwU Cafe se pyšní výbornou nabídkou "domácích" baget, cupcaků a milkshaků. Každý pokrm je připravován s péčí a láskou, což je cítit při každém soustu. Bagety jsou čerstvé a nadýchané, cupcaky sladké a dokonale zdobené, a milkshaky jsou bohaté a osvěžující. Tento gastronomický zážitek je jedním z důvodů, proč se sem hosté rádi vracejí. 

Menu

 

Kočičí společnost
Kočičky, které se volně pohybují po kavárně, přidávají na celkovém kouzlu místa. Jejich přítomnost vytváří příjemnou a uklidňující atmosféru, která je ideální pro všechny milovníky zvířat. Sledování jejich hravých kousků a mazlení s nimi je balzámem na duši.

 

Hodnocení a doporučení
Za Weazel News dávám UwU Cafe zasloužené hodnocení 10/10. Toto místo je ideální pro každého, kdo hledá klidné útočiště, kde si může odpočinout u výborné bagety či cupcaku a zapít to lahodným milkshakem. UwU Cafe je skutečnou oázou klidu a chutí, kterou byste neměli minout.

Pokud hledáte místo, kde si můžete vychutnat klidnou hudbu, dobré jídlo a společnost roztomilých kočiček, neváhejte a zavítejte do UwU Cafe. Garantujeme vám, že nebudete litovat!

 

Za Weazel News

Michael Vain a Joseph Finch
 

Při našich nočních cestách jsme narazili na podnik Playhouse. Zvenčí mohl působit jako další z řady generických nočních klubů, ale jakmile jsme vstoupili, byli jsme příjemně překvapeni. Interiér nabízel elegantní kombinaci moderního designu a atmosféry starého hollywoodského glamouru. Každý detail, od světelného designu po pohodlné posezení, byl promyšleně zpracován tak, aby hostům poskytl maximální komfort a estetický zážitek.

U vchodu nás přivítal ochotný personál, který nás ihned nasměroval k baru. Barman byl velmi přátelský a profesionální. I když klub již zavíral, nabídl nám něco k pití a doporučil, abychom se vrátili během plného provozu. Tento osobní přístup nás okamžitě zaujal. Na jeho radu jsme dali a přišli znovu. Tentokrát bylo vše jiné. Klub byl doslova nabitý energií, hudba hrála na plné obrátky a taneční parket byl plný nadšených hostů. Zrovna když jsme dorazili, hrály se legendární hity z 90. let, které okamžitě navodily nostalgickou náladu. Celý klub zpíval a tančil v rytmu těchto nezapomenutelných melodií. Bylo to jako vrátit se zpět v čase do doby, kdy taneční hudba kralovala klubové scéně.

Atmosféra byla fantastická, lidé byli přátelští a všichni si užívali každou minutu večera. Bylo vidět, že Playhouse je místo, kde se lidé chtějí bavit, uvolnit a zapomenout na každodenní starosti. Personál se staral o to, aby každý host byl spokojený a měl pocit, že je zde vítán.
Jednou z věcí, které stojí za zmínku, je také pestrost nabídky drinků. Bar nabízel široký výběr koktejlů, od klasických až po experimentální kreace, které uspokojily i ty nejnáročnější chutě. Barmanův um a preciznost byly viditelné v každém detailu.

 

Pokud bychom měli hodnotit tento klub, určitě by si zasloužil 9 z 10 bodů. Jediným drobným nedostatkem byla občasná přetíženost baru, kdy bylo třeba chvíli počkat na objednávku. To však vůbec nekazilo celkový zážitek. Konkurence v oblasti nočních klubů je tvrdá, ale Playhouse jednoznačně vyčnívá. Zatímco ostatní kluby v okolí se zmohly na otevření pouze jednou, Playhouse se pyšní tím, že od uvedení do provozu otevřel již čtyřikrát. To samo o sobě svědčí o jeho oblibě a schopnosti přilákat stálou klientelu.

 

 

Za Weazel News

Michael Vain a Joseph Finch

Výsledek dnešních voleb v San Andreas přinesly historické vítězství Republikánské strany, která po několika letech opět převzala kontrolu nad politickou scénou. Republikáni nejen že zvítězili, ale dosáhli vůbec poprvé tak silné dominance, kdy získali většinu ve všech klíčových oblastech. Tento výsledek je pro mnohé politické analytiky šokujícím překvapením, zejména vzhledem k tomu, že v minulosti bývali spíše v pozici opozice.

Tento obrat v politické krajině je považován za zásadní moment, který může znamenat výrazné změny v politickém směřování státu. Očekává se, že nový politický směr přinese řadu reforem a změn v legislativní oblasti.

V souvislosti s volbami přišlo také oficiální vyjádření od Vrchního soudu San Andreas, který učinil následující rozhodnutí

V souladu se zákony San Andreas Vrchní soud San Andreas:

Jmenuje soudce Sun Tzu Guvernérem státu San Andreas.

Oznamuje výsledky voleb Sněmovny reprezentantů státu San Andreas:

• 2.808.123 hlasů pro demokratickou stranu
• 4.488.132 hlasů pro republikánskou stranu

Oznamuje složení Sněmovny reprezentantů státu San Andreas na základě výsledků voleb:

• 5 křesel pro demokratickou stranu
• 8 křesel pro republikánskou stranu

Na závěr, zajímavým zvratem je náhlý odstup guvernéra Steela, který se rozhodl rezignovat. 


 

K odstoupení guvernéra Steela, který oznámil své rozhodnutí dnes, přišlo oficiální vyjádření. V prohlášení určeném občanům státu San Andreas uvedl:

„Vážení občané, vzhledem k rostoucímu napětí v oblasti Severního Pacifiku, zejména zhoršujícím se geopolitickým rizikům, jsem se rozhodl přijmout odpovědnost za vedení důležité mise v tomto regionu. Tato mise, která bude probíhat na palubě letadlové lodi USS Luxington, je klíčová pro zachování stability, ochranu strategických zájmů a podporu našim spojencům. Proběhne v rámci mé pozice Admiral Chief of Naval Operations a očekává se, že potrvá přibližně tři měsíce.

S ohledem na potřebu zajistit státu San Andreas pevné a efektivní vedení během mé nepřítomnosti jsem navrhl vrchnímu soudu, aby pan Sun Tzu, současný hlavní soudce, převzal funkci guvernéra státu San Andreas. Vrchní soud tento návrh schválil. Pan Sun Tzu je osobností s hlubokým strategickým myšlením, dlouholetými zkušenostmi a oddaností službě našemu státu. Jsem přesvědčen, že pod jeho vedením bude stát pokračovat v bezpečí a prosperitě.“

Guvernér Steel uvedl, že po dokončení této mise se vrátí na svou pozici admirála a zůstane nadále oddaný službě ve vojenské oblasti. Ujistil občany, že pokud by nastala situace, která by vyžadovala jeho návrat na pozici guvernéra, byl by připraven tuto odpovědnost opět převzít.

 

Weazel News vás bude i nadále informovat o novinkách týkajících se těchto událostí.

Na slavné pláži Vespucci Beach vyrostla nová gastronomická perla, kterou zašli společně spravovat dva spolumajitelé – Deronté Grant a Malik Thompson, který si nechává říkat Breeze. Jejich karibská restaurace Beach Bites otevřela před týdnem a už od prvního dne sklízí obrovský úspěch.
 

 

,,Otevřeli jsme minulý víkend a jede to tady týden, ale už teď jsme nadšení z obrovské účasti. Reklamu na Birdy nemáme, a přesto k nám chodí spousta lidí, někdo i každý den," popisuje Breeze.

Koncept podniku je postaven na autentických karibských specialitách. ,,Troufám si říct, že i když je to dost specifická kuchyně, vybere si tady každý. Každý ostrůvek Karibiku tu má svūj kousek, chtěli jsme lidem naservírovat atmosféru našeho domova," dodává Deronté.

Velký důraz kladou na čerstvost potravin, včetně vlastních dodavatelů a kvalitních kokosů. ,,Naší specialitou je Sweet Maddie – sladká rýže s čerstvým ovocem, která se pěkně smíchá a obsahuje spoustu vitamínů," vysvětluje Breeze. 

 

 

Kokosy hrají v jejich nabídce velkou roli. Mají exkluzivní dodavatele, kteří jim zajišťují ty nejlepší a nejčerstvější kusy. Kokosovou vodu podávají nejen jako osvěžující nápoj, ale je také součástí několika receptů, které dodávají jídlům unikátní tropickou chuť.

Ceny jsou nastaveny tak, aby byl podnik přístupný pro všechny. ,,Všechna jídla jsou za 150 dollarů a pití za stovku. Chceme, aby si to lidé snadno zapamatovali a aby si mohl naši kuchyni dovolit každý. Nejde nám o zisk, ale o atmosféru a dostupnost," říká Deronté. 

Podnik navíc spolupracuje s lekcemi jógy na pláži – každý, kdo si zaplatí jedinečnou lekci jógy, dostane kokosovou vodu zdarma, aby zůstal hydratovaný.

Atmosféra Beach Bites je něco, co se nedá popsat slovy – to je prostě nutné zažít. Majitelé si zakládají na pozitivních vlnách, lásce, klidu a míru. Tato filozofie se odráží ve všem, co podnik dělá. S úsměvem vítají každého, kdo přijde, a každému návštěvníkovi se dostane pocitu, že je tady doma. K tomu přispívá i přátelský personál, který se postará o to, aby se každý cítil pohodlně.

 

 

A jestli hledáte lásku, i s tím vám tu pomohou. ,,Nabízíme speciální drink Vespucci Love, který už má svou úspěšnost. Jednou si ho dali dva lidé, kteří přišli jako cizinci, a odcházeli jako pár," říká s úsměvem Deronté. ,,Samozřejmě tento drink má i spoustu jiných účinků, ale ty už si naši budoucí zákazníci budou muset zažít sami," dodal. 

Pokud tedy hledáte chutnou exotiku, příjemnou atmosféru a možná i něco navíc, určitě se zastavte v Beach Bites. Můžete si tu vychutnat nejen skvělé jídlo, ale i pohodu pod palmami a možná i najít lásku.

 

Za Weazel News 

Mei-Lin Lian