San Andreas – Před budovou Úřadu města Los Santos se 24.3.2025 v 19:00 shromáždil početný dav demonstrantů, kteří vyjádřili svou nedůvěru ve státní správu. Hlavním požadavkem bylo, aby vláda poskytla vysvětlení ohledně údajného nálezu UFO v oceánu poblíž Paleto Bay. Protest však brzy ukončil zásah policie. 

Foto: Birdy. Demonstranti se sešli před budovou Úřadu města. Někteří chtějí vysvětlení údajného nálezu UFO nedaleko Paleto Bay, jiní sem přišli, aby vyjádřili svůj nesouhlas s politikou státu.

"Bohužel, protestní akce, která měla původně probíhat v rámci zákonných mezí, byla několikrát narušena nelegálními a nebezpečnými událostmi. V první fázi protestu byl přítomen kradený bagr, což vzbudilo podezření a představovalo ohrožení veřejného pořádku. Následně došlo k incidentu, kdy občané začali rozlévat benzín na veřejných prostranstvích, což vyvolalo značné riziko pro bezpečnost všech přítomných" vysvětluje ve svém prohlášení Komisař pro vnitřní bezpečnost státu, Mitch OConnor (kompletní vyjádření komisaře na konci článku). 

Ne všichni účastníci se však sešli kvůli záhadnému objektu. Někteří občané využili demonstraci k vyjádření nesouhlasu s politikou státu, zejména se stále se zvyšujícími poplatky. Protest se odehrál ve stejný den, kdy Republican Party of San Andreas prosazovala zavedení zdravotního průkazu pro pracovníky v potravinářství – opatření, které by znamenalo další finanční zátěž pro občany. 

Foto: Birdy. Akci rozehnala policie, ale účet @pravdazvitezi zmiňuje, že se akce zopakuje i příští týden.

Další motivací k demonstraci byl podle organizátora demonstrace, pana Cobalta (vystupujícího na Birdy pod účtem @pravdazvitezi), nesouhlas s politikou guvernéra Sun Tzu, který má podle něj veškerou moc ve státě. „Sněmovna reprezentantů je jen kouřová clona, aby lidé měli pocit, že si můžou vybrat,“ dodává Cobalt. 

Foto: Někteří občané se připojili k chaosu, který kolem demonstrace vznikl, a vyjádřili své názory na politickou situaci ve státě. Na snímku reakce jednoho z občanů na návrh Republican Party of San Andreas o zavedení zdravotního průkazu pro pracovníky v potravinářství.

Podle příspěvků na sociální síti Birdy, zejména na již zmiňovaném účtu @pravdazvitezi, se podobná demonstrace plánuje i na příští týden. Místo konání ale zatím není jasné, říká organizátor demonstrace, pan Cobalt. 

Foto: Tiskové vyjádření komisaře pro vnitřní bezpečnost státu, Mitche O'Connora, k dnešní demonstraci před Úřadem města Los Santos

Weazel News bude situaci i nadále monitorovat. 

San Andreas – Již několik týdnů se v San Andreas odehrává eskalující řada útoků na příslušníky státních záchranných složek. Incidenty zahrnují nejen útoky na vozidla SAMS (San Andreas Medical Services) při výjezdech k zraněným, ale i nebezpečné útoky na hasičské stanice a jejich personál. Situace byla natolik znepokojivá, že se dostala až na půdu sněmovny reprezentantů San Andreas. 

Jednou z nejnebezpečnějších forem útoků jsou ozbrojená přepadání vozidel ambulance. Lupiči si jako cíl vybírají sanitky v terénu, které následně se zbraní v ruce vykrádají. Ztráty zahrnují klíčovou lékařskou výbavu nezbytnou k záchraně životů. Většina útoků se obešla bez zranění, avšak bohužel již došlo k incidentům, při nichž byl zraněn nemocniční personál. V jednom případě se dokonce sanitka ocitla pod palbou, uvádí Emily Price, ředitelka nemocnice Pillbox Hill Medical Center. 

Foto: Ilustrační záběry. Zaměstnanci SAMS (San Andreas Medical Services) čelí stále častějším a cílenějším násilným útokům, které ohrožují jejich bezpečnost.

Napadení se nevyhýbají ani hasičům. Střelba na vrata hasičské stanice a vyhrožování směřované na zaměstnance jsou jen špičkou ledovce. Ani přítomnost státních ozbrojených složek, jako je policie, neodrazuje pachatele od jejich trestných činů.

Komisař pro zdravotní a sociální péči Dusty Svensson (nestraník) se k situaci vyjádřil jasně: "Nejde nám o vybavení sanitek, koneckonců jsou to jen peníze. Jde nám o to, že jsou na životech ohroženi členové záchranných složek a život lidí, které zachraňují."

Foto: Útočníci se často zaměřují na sanitní vozidla s cílem odcizit vybavení nezbytné pro záchranu životů.

V rámci prevence a ochrany personálu byla přijata první opatření. V okolí nemocnice PHMC a hasičské stanice byly nainstalovány bezpečnostní kamery se 360stupňovým snímáním. "Je to minimální opatření, které jsme schopni v tuto chvíli realizovat," dodal komisař Svensson.

Pozitivní zprávou je postupně se lepšící spolupráce mezi záchrannými a ozbrojenými složkami. Policie San Andreas posílila hlídky a zaměřuje se na preventivní opatření. Komisař Svensson v tomto ohledu vyjádřil svou spokojenost s reakcí policejních složek.

Situace nicméně zůstává znepokojivá a vyžaduje další legislativní i bezpečnostní kroky, aby byla zajištěna ochrana těch, kteří každodenně nasazují životy pro záchranu ostatních. 

Weazel News bude situaci nadále monitorovat.

 

Napsal

Loren Pierce

Redakce Weazel News

VAROVÁNÍ: Tento článek není určen pro slabé povahy! Obsahuje podrobný popis a fotografie násilných a šokujících činů, které mohou být pro některé čtenáře znepokojující. Z důvodu zachování anonymity byly některé informace záměrně cenzurovány.

Pondělí 9. prosince 2024. Večerní klid přehrady Land Act Dam v pohoří Tataviam Mountains rozčísne děsivý nález – na kamenitém břehu leží bezvládné tělo muže. Již první pohled vyšetřovatelům odhaluje, že šlo o krvavou a nelítostnou popravu. Obětí je Christopher Miller, muž, jehož smrt byla stejně brutální jako záhadná.

Soudní lékař konstatuje, že Miller zemřel v 22:55, ale jeho utrpení trvalo mnohem déle. Tělo nese stopy nelidského mučení – má vymlácené zuby, čtyři střelná poranění, v pravém uchu i oku zaražený šperhák, uříznutý ukazováček levé ruky. Lékařská zpráva odhaluje četné zlomeniny, podlitiny a další známky sadistického násilí. Soudní pitva říká, že si daná poranění nemohla oběť způsobit sama. Toto nebyla obyčejná vražda.

Foto: Brutálně zohavené tělo Christophera Millera

Kým byl muž, jehož smrt byla vykonána s takovou nenávistí? A co vedlo k jeho smrti? Weazel News exkluzivně získalo obžalovací spis od LSPD, který vrhá světlo na temná zákoutí tohoto brutálního zločinu. Byla to osobní pomsta, nebo součást něčeho většího?

Forenzní analýza místa činu odhaluje, že mučení se odehrávalo na nedaleké betonové platformě. Krevní výlevy, zbytky sklivce a další biologické stopy jasně dokazují, že Miller trpěl dlouhé hodiny, než přišla smrt.

Poranění odhalují promyšlenou taktiku psychického i fyzického týrání. Zaražení šperháku do pravého ucha nejen že prorazilo ušní bubínek, ale také silně ochromilo oběť. Šperhák v oku – vrchol bestiality, čin, který lze považovat za fatální. Pitva potvrdila, že veškerá mučící poranění byla způsobena ante mortem – Christopher Miller trpěl až do poslední chvíle. 

Začalo to konfliktem, skončilo to vraždou

Ellis Cobblestone – někde uváděný jako „Ellis“, jinde jako „Elias“ – byl obviněn z vraždy Christophera Millera. Jeho minulost byla plná konfliktů a psychických problémů, které se s ním táhly už dlouhá léta. Události vedoucí k brutálnímu činu začaly 2. prosince, kdy se Cobblestone a Miller dostali do potyčky s členy motorkářského gangu The Lost MC.

Téhož večera Cobblestone zavolal na tísňovou linku a vyhrožoval nejen vlastní sebevraždou, ale i tím, že „s sebou vezme i ostatní“. Jeho psychický stav se nadále zhoršoval – opakované pokusy o sebevraždu ho nakonec dostaly do nemocnice. Přestože lékaři žádali nařízení ústavní léčby, soud tuto možnost zamítl. 

Foto: Přehrada Land Act Dam v pohoří Tataviam Mountains

O pět dní později, 7. prosince, se napětí mezi Cobblestonem a Millerem vyhrotilo. Došlo k násilné potyčce u UWU Cat café, při níž Miller utrpěl bodná zranění. Byla to však jen předehra k tragédii.

Podle svědectví Jamala Johnsona se Cobblestone 9. prosince rozhodl konflikt definitivně ukončit. Miller byl vylákán na pláž, kde ho přepadly dvě maskované postavy. Pozdější vyšetřování odhalilo jejich totožnost – útočníky byli Ellis Cobblestone a Brennan De Sousa. Zásadní důkaz se objevil v De Sousově vozidle, kde se našly Millerovy DNA stopy, což jednoznačně prokázalo, že oběť byla tímto autem převezena k přehradě. Právě tam byl Christopher Miller brutálně zavražděn. De Sousovo vozidlo bylo nalezeno na místě činu. Ellis Cobblestone podle Johnsona vraždu plánoval dlouho dopředu – a nehodlal nechat nic náhodě. Jeho záměry byly zřetelné už týdny před činem, když opakovaně naznačoval, že „někdo zmizí navždy“.

Millerova smrt nebyla rychlá ani milosrdná. Jeho poslední hodiny se proměnily v děsivé mučení, jaké si lze jen stěží představit. Útočníci ho brutálně bodli šperhákem do ucha, jedno oko mu bylo vypíchnuto, vyrazili mu zuby a nakonec mu uřízli prst. Každé gesto bylo chladnokrevné, promyšlené a cílené k tomu, aby oběť trpěla co nejdéle.

Až když Cobblestone dokončil svůj sadistický rituál, zazněly čtyři rány. Čtyři rány. První prošla levou ledvinou, druhá a třetí roztrhaly levou plíci. Poslední střela se zaryla do krku – smrtící zásah. Krev se rozlila po zemi, zatímco život oběti vyprchal v tichém, neodvratném konci. Christopher Miller byl mrtvý. Masakr byl dokonán.

Krátce po vraždě probíhalo v okolí přehrady policejní pronásledování jiného podezřelého – s případem Christophera Millera zcela nesouvisejícího. Během zásahu však hlídka zaznamenala pohyb podezřelých osob a neznámých vozidel. O necelých patnáct minut později, na témže místě, policisté objevili Millerovo bezvládné tělo. Okamžitě si spojili dřívější podivná pozorování s nálezem oběti. Ve 22:55 byla smrt Christophera Millera oficiálně potvrzena.

Forenzní vyšetřování potvrdilo Cobblestonovu přímou účast na vraždě. Byla u něj nalezena zbraň Pistol MK2, která odpovídala vystřeleným nábojnicím na místě činu a projektilům nalezeným v oběti. Test na povýstřelové splodiny byl pozitivní. Na jeho noži byla potvrzena krev oběti. Důkazy jednoznačně usvědčily Eliase Cobblestona jako vraha.

Napsal
Loren Pierce
Redakce Weazel News

Los Santos – Klid před vládní budovou vystřídal chaos, když skupina ozbrojených mužů provedla bleskový únos. Krátce po skončení zasedání sněmovny začali reprezentanti opouštět budovu a shromažďovat se venku. V tu chvíli dorazila kolona neoznačených vozidel.

Z aut a motocyklů náhle vyskočili maskovaní útočníci, kteří se zaměřili na reprezentanta Johna Nelsona (D). Během několika vteřin ho přemohli a násilím vtáhli do jednoho z vozů. Incident proběhl tak rychle, že svědci nestačili zareagovat.

Policie dorazila na místo během několika minut, únosci však mezitím zmizeli beze stopy. 

Foto: Budova Úřadu města, kde probíhá každé pondělí zasedání Sněmovny reprezentantů.

Rozhovor s uneseným Johnem Nelsonem: 

Weazel News: Co se stalo?

John Nelson: Povídali jsme si s panem Begollim a panem McKay před sněmovnou, která zrovna skončila. Z ničeho nic přijelo mnoho vozidel - jak osobní automobily, tak i cross motorky.

Weazel News: Kolik únosců jste přibližně viděl?

John Nelson: Bylo jich mnoho, přesný číslo nedokážu říct, ale 15 jich určitě být mohlo.

Weazel News: Jak s vámi zacházeli?

John Nelson: Hodili mě do vozidla na zadní sedačky a po chvíli mi dali něco přes hlavu. Po chvíli jízdy jsme někde zastavili, kde mě z vozidla vytáhli a vzali mě někam z kopce. Tam mi bylo sundáno něco z hlavy. Byli jsem někde v přírodě - kde přesně, to netuším.

Weazel News: Co po vás chtěli?

John Nelson: Vzali mi zbraň, doklady a další drobné osobní věci a z dokladů zjistili, kdo jsem. Pravděpodobně během jízdy zjistili, že nejsem ten, kterého chtěli. Ptali se mě tudíž jen jestli jsem komisař, na což jsem jim pověděl, že nejsem. Poté si již nic nepamatuji.

Weazel News: Myslíte si, že jsou další reprezentanti v ohrožení?

John Nelson: Určitě jsou, podle toho, o čem se bavili ve vozidle jsem nebyl ten, koho hledali.

Weazel News: Dostal jste se domů v bezpečí? Bylo vám nějak ublíženo?

John Nelson: Ano, jsem v pořádku. Nebylo mi nijak ublíženo. Nalezl mě státní soudce Leopold Hightower, který zrovna projížděl kolem na cestě na ryby.

Troufalost útočníků je šokující – sněmovnu v tu chvíli střežili pouze policisté. Tento incident poukazuje na naléhavou potřebu posílit bezpečnost vládních institucí.

Napsal 
Loren Pierce
Redakce Weazel News

Posledné zasadnutia Snemovne reprezentantov a Senátu priniesli viaceré dôležité legislatívne zmeny, ktoré môžu mať zásadný dopad na spoločnosť v San Andreas. Medzi najvýznamnejšie patrí novelizácia The Civil Code, ktorá obmedzuje manželstvo výhradne na zväzok medzi mužom a ženou, ako aj úpravy zákonov týkajúcich sa leteckej dopravy, trestného práva a zdravotníctva. Okrem toho sa diskutovalo aj o bezpečnostnej situácii v okolí Vespucci Beach a na ostrove Cayo Perico.

Schválené legislatívne zmeny

Medzi najvýznamnejšie prijaté úpravy patrí:

• The Civil Code [020-20] – Novela odstránila možnosť manželstva pre páry rovnakého pohlavia. Tento krok vyvolal rozporuplné reakcie naprieč politickým spektrom. Kým republikáni ho oslavujú ako „víťazstvo tradičných hodnôt“, opoziční demokrati ho označujú za zásah do práv jednotlivcov.

• The Aviation Act of 2022 [001-22] – Záchranné zložky získali rovnaké pravidlá pre využívanie vzdušných strojov ako ozbrojené štátne sily.

• The Penal Code of the State of San Andreas [002-19] – Nové ustanovenie zavádza tresty od 10 do 20 rokov odňatia slobody za úmyselné napadnutie členov záchranných zložiek pri výkone povolania.

• Mosley Health Care Act of 2020 [003-20] – Snemovňa sa pokúsila rozšíriť pôsobnosť záchranných služieb aj mimo San Andreas, avšak Senát návrh upravil a obmedzil ho len na výsostné vody štátu a severnú časť ostrova Cayo Perico.

• The Licensing Act of 2019 [003-19] – Rozšírenie Natural Resources License (NR-45) o možnosť zberu koralov a pridanie právomoci štátnych ozbrojených zložiek na odobratie tejto licencie spolu s Open Carry License (OC-01).

Schválenie rozpočtu pre bezpečnostné a záchranné zložky a vyplatenie prémií politikom

Senát jednomyseľne schválil financovanie kľúčových bezpečnostných a záchranných zložiek. Policajné oddelenie (PD) dostane 15 miliónov dolárov, zatiaľ čo Záchranná služba San Andreas (SAFR) a štátna nemocnica (SAMS) získajú 3,3 milióna a 3,6 milióna dolárov. Agentúra pre letectvo (SAA) obdrží 260 tisíc dolárov. Tieto rozpočty majú posilniť infraštruktúru, technické vybavenie a personál, aby zložky mohli efektívnejšie reagovať na aktuálne výzvy v oblasti bezpečnosti a zdravotnej starostlivosti. Okrem toho boli schválené aj prémie pre členov snemovne, pričom niektorí predstavitelia dostali dodatočné finančné odmeny za funkcie alebo aktivitu. Najväčší bonus si odniesol Atsah-tso Denton (R), ktorý získal 40 000 dolárov ako predseda snemovne. Zástupcovia demokratov dostali v priemere nižšie prémie, s výnimkou Loren Pierca (D), ktorý získal 10 000 dolárov ako predseda strany.

Rast kriminality vo Vespucci Beach a možné vyhlásenie núdzového stavu

Zvýšená kriminalita v oblasti Vespucci Beach sa stáva kľúčovým bodom diskusií medzi predstaviteľmi štátu. Senát rokoval o možnosti vyhlásenia núdzového stavu, ktorý by umožnil rozšírené právomoci štátnych bezpečnostných síl. Tento krok však vyvoláva obavy z možného obmedzenia občianskych práv a slobody pohybu. Kritici varujú, že unáhlené rozhodnutie by mohlo viesť k zneužitiu moci, zatiaľ čo zástancovia tvrdia, že je nevyhnutné konať, aby sa situácia nevymkla spod kontroly.

Napätie okolo ostrova Cayo Perico

Diskusie v Senáte sa nezaobišli bez kontroverzií. Niektorí predstavitelia republikánov údajne zvažujú anexiu ostrova Cayo Perico s cieľom podporiť ekonomiku San Andreas. Tento návrh okamžite vyvolal ostrú kritiku zo strany demokratov, ktorí ho označili za „nebezpečnú zahraničnú politiku“, ktorá by mohla vyústiť do konfliktu s Mexikom.

Rastúce vnútroštátne napätie

Legislatívne zmeny, najmä tie týkajúce sa manželstva, vyvolali ostré reakcie na sociálnych sieťach. Zatiaľ čo republikáni prezentujú novelu Civil Code ako ochranu rodiny, opoziční demokrati ju považujú za neodôvodnené zasahovanie do osobných práv občanov. Viacerí kritici upozorňujú, že snaha obmedzovať práva časti populácie môže v budúcnosti vyvolať vážnejšie vnútropolitické napätie a eskaláciu spoločenských konfliktov.

Podobne, návrhy rozširovať pôsobnosť záchranných služieb mimo územia San Andreas alebo posilňovať právomoci ozbrojených zložiek môžu v dlhodobom horizonte viesť k problémom so suverenitou iných štátov, ako aj k otázkam o právnom postavení jednotlivých inštitúcií.

Za Weazel News

Bekim Muraku

VAROVÁNÍ: Tento článek není určen pro slabé povahy! Obsahuje podrobný popis a fotografie násilných a šokujících činů, které mohou být pro některé čtenáře znepokojující.

První díl článku, včetně úvodu do děje, je již k dispozici na Weazel News. Doporučujeme jeho přečtení.

Vražda Leonory Johnson v sedmdesátých letech otřásla celým státem San Andreas. Tato tragédie, která zanechala stát v šoku, se rychle stala jedním z nejzáhadnějších a nejnáročnějších případů v historii místní policie. Nikdy předtím nebyla v této oblasti podobná událost – mladá žena, jejíž život měl před sebou vše, byla brutálně zabita, a vrah, navzdory vyšetřování, zůstal na svobodě. Kdo byl jejím vrahem?

VAROVÁNÍ: Fotografie obsahuje drastické záběry. Zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnson po převezení na pitevnu, mírně cenzurováno

Během následujících let se objevilo několik podezřelých, ale Los Santos Police Department (LSPD) nikdy neprokázalo dostatečnou vůli nebo schopnost tyto stopy následovat. Někteří z podezřelých byli veřejně známí, jiní zůstali v anonymitě, ale každý z nich měl svůj vlastní temný příběh, který mohl být klíčem k odhalení pravdy. Ačkoliv některé z těchto stop vedly k blízkým osobám a dokonce k členům zločineckých kruhů, LSPD nikdy nezajistilo pevné důkazy, které by vedly k jednoznačnému obvinění.

Představme si nyní hlavní podezřelé, jejichž osudy a motivy se do případu promítly a stále visí nad ním jako temná mračna:
 

Podezřelý č.1 - Mitch Dexter

Propojení:  Mitch Dexter dnes stále hraje hlavní roli ve filmu „Nelson v Neapoli“, ale měli byste ho slyšet, jaký byl na konci 60. let. V té době byl mladý, ambiciózní a jeho jméno začínalo být spojováno s předními filmovými produkcemi. Na jaře 1969 měl prý krátký románek s Leonorou. Tento vztah, byť krátký, byl známý pro svou vášeň a intenzitu, ale také pro svou záhadnost. Někteří tvrdili, že mezi nimi existovala silná chemie, jiní však tvrdili, že to byl jen další krátkodobý flirt v jeho životě plném náhodných známostí.

Co ale dává jeho jménu v kontextu vyšetřování ještě větší váhu, je fakt, že po její tragické smrti se Mitchovo jméno objevilo v několika nejasných svědectvích a spekulacích. Někteří tvrdili, že se po její smrti choval podivně – častěji vyhledával tichá místa a přestal se objevovat na veřejnosti. Byl v tomto románku více než jen další flirt? A měl tento vztah nějaký vliv na její osud? Těžko říct, ale propojení mezi nimi bylo neodbytné a otazníky kolem jeho role v jejím životě nikdy nezmizely.

Foto: Filmová studia Richards Majestic

Motiv: Motiv, který se začal objevovat po zveřejnění rozhovoru Leonory pro Daily Globe v prosinci 1974, byl šokující. V něm se otevřeně zmínila o zneužití, kterého se údajně dopustila jedena z vysoce postavených vinewoodských celebrit, těsně před jejími sedmnáctými narozeninami. Tato zpověď, která otřásla celým Vinewoodem, nepochybně odhalila temnou stránku světa, ve kterém se pohybovala. 

V tomto kontextu se začal vynořovat možný motiv pro vraždu. Mitch Dexter, známý svou extrémní misantropií a výbušnou povahou, se stal jedním z hlavních podezřelých. Byl to muž, který měl nezkrotnou povahu a byl známý svým odporem vůči každému, kdo ho mohl ohrozit nebo zpochybnit. Pokud by Dexter věděl o Leonořiných obviněních, mohla to být pro něj poslední kapka. Jeho impulzivní povaha a neochota nechat si něco takového líbit by mohla být dostatečným motivem k tomu, aby ji umlčel.  Tato teorie dává celému případu ještě temnější rozměr. Mohla být její smrt výsledkem snahy zamezit odhalení něčeho, co mělo moc zničit životy nejen Leonory, ale i těch, kteří si mysleli, že jejich tajemství budou navždy skrytá?

 
Podezřelý č.2 - Harold Johnson

Propojení: Herold Johnson byl Leonořin otec. I když byl po většinu jejího dětství přítomen, jejich vztah nebyl nikdy harmonický. Herold byl známý svou výbušnou povahou a často se o něm mluvilo v souvislosti s jeho těžkými problémy s alkoholem.

Motiv: Mladá dívka, honící se za slávou, uznáním a společností starších mužů v Los Santos, jejíž kroky byly ovlivněny problematickým vztahem s otcem. Některé aspekty tohoto vztahu si nesla Leonora celý život. Herold Johnson sám měl mnoho svých vnitřních démonů, a to, jak se s nimi vyrovnával, ovlivnilo jejich společný vztah. Dívka, která se snažila uniknout těmto tlakům, hledala ve světě dospělých něco, co by jí pomohlo cítit se v bezpečí. Zavraždil Leonoru snad otec ze žárlivosti?

Podezřelý č.3 - Peter Dreyfuss

Foto: režisér Peter Dreyfuss

Propojení: V jednom z posledních Leonořiných dopisů domů se zmiňuje, že jí jistý významný režisér přislíbil hlavní roli ve filmu, o němž se proslýchá, že to bude „Mnoho žen Alfreda Smithe“. Tato informace, i když nebyla nikdy oficiálně potvrzena ani vyvrácena, dodala její životní příběhům další fascinující a záhadný prvek. Režisér Dreyfuss, na něhož se její slova vztahovala, se však k těmto spekulacím nikdy nevyjádřil. Místo toho zůstával v pozadí, tajemný a uzavřený, což jen podněcovalo různé interpretace.

Motiv: Těžký uživatel drog v 70. letech s pokřivenou myslí a posedlostí makabrózním* uměním mohl být přesně tím, kdo stál za brutalitou, jež obklopovala smrt Leonory Johnson. V této dekádě se drogy staly nedílnou součástí nejen hudební a filmové scény, ale i každodenního života mnoha lidí, kteří se pohybovali v okruhu zábavního průmyslu. Mezi nimi byli i lidé, jejichž myšlení a vnímání reality byly značně deformovány pod vlivem drog, což vedlo k nebezpečným, někdy až šíleným rozhodnutím.

Foto: Peter Dreyfuss byl režisérem, jeho jméno nyní zdobí vinewoodský chodník slávy. 

*makabrózní = význam slov znamená jakkoli spojený se stavem těla po smrti – rozkladem, umrlčími symboly, kostlivci atp.

Kdo skutečně zabil Leonoru Johnson?

Tajemství brutální smrti Leonory Johnson zůstalo nevyřešeno téměř 40 let. Celé generace vyšetřovatelů, novinářů a zvědavých myslí se snažily odhalit, kdo mohl stát za její vraždou, která se stala jedním z nejtemnějších nevyřešených zločinů v historii San Andreas. I přes nekonečné spekulace a teorie byla identita vraha stále skrytá. To se však změnilo v roce 2020, kdy detektiv Ryan Briggs, vyšetřovatel s dlouholetou praxí u oddělení vražd LSPD, rozhodl přezkoumat starý případ. I když věděl, že stopy už dávno vyšuměly, byl odhodlán najít pravdu.

Na konci října 2020 detektiv Briggs objevil důkaz, který mohl konečně rozřešit tuto temnou záhadu. Během svého pátrání narazil na dopis, který vrah poslal svému příteli, Davidu Richardsovi, krátce po Leonořině smrti v roce 1975. Dopis odhalil šokující přiznání. Vrah v něm popisoval její vraždu jako „umělecký akt“ – něco, co podle jeho slov nebylo jen zločinem, ale vyjádřením „něčeho většího“. Z jeho slov vyplývalo, že ji považoval za „symbol ztracené krásy“, kterou měl právo přetvořit a ovládnout.

Jeho temná filozofie, plná zvráceného pohledu na umění a moc, z něj vykreslovala postavu posedlou kontrolou a destrukcí. Vrah, který Leonoru Johnson vnímal jako „umělecké dílo“, si ji podrobil a změnil ji, jak sám chtěl. Až teď, díky dopisu, byla detektivovi Briggsovi otevřena cesta k tomu, aby tento případ dostal nový směr.

Nalezený vrah: Peter Dreyfuss

Všechno nasvědčovalo tomu, že vrahem byl Peter Dreyfuss – kdysi uznávaný filmový režisér, který v 70. letech opustil svět filmu po neúspěchu svého ambiciózního filmového projektu „Poslední vůle a závěť“. Jeho jméno, byť později získalo kultovní status mezi filmovými fanoušky, bylo spjato s nejasnostmi a skandály. Dlouhá léta žil v ústraní, jeho pověst postupně upadala. Vysoký profil v kinematografii, který kdysi měl, byl zastíněn vzrůstajícím počtem obvinění ze sexuálního obtěžování a dalších neetických jednání.

Foto: Dům Petera Dreyfusse, lokace nespecifikována

Dreyfussovo znepokojivé přiznání v dopise Richardsovi, kde popsal svůj čin jako „umělecké ztvárnění“, přineslo neuvěřitelné odhalení. Tvrdil, že Leonoru zabil „pro inspiraci“, a že její smrt a následné mučení její rodiny, při němž posílal části jejího těla, byly pro něj součástí tvůrčího procesu. I když v dopise vyjádřil určitou míru „lítosti“, jeho slova byla pouze chladným a zvráceným pokusem o manipulaci.

David Richards, Dreyfussův starý přítel, byl tímto zvráceným přiznáním šokován. Bez váhání roztrhal dopis a rozptýlil jeho kousky po Los Santos a Blaine County, v naději, že se pravda nikdy nedostane na povrch. Tento pokus o zničení důkazu však nemohl zastavit vytrvalé úsilí detektiva Briggse, který s každým dalším krokem odhaloval šokující detaily o Dreyfussově minulosti.

Dlouhá léta se úspěšně skrýval pod pláštíkem umělecké geniality. Všichni, kteří byli v jeho blízkosti, však nemohli tušit, jak temná a zvrácená jeho minulost ve skutečnosti byla. Až teď, po všech těch letech, jeho hrůzné činy vypluly na povrch a přetvořily příběh o filmovém géniovi na jednu z největších kriminálních záhad v historii San Andreas.

Naštěstí pro Petera Dreyfusse nikdy nebyl za svůj čin potrestán. Zemřel v roce 2013 po dlouhém boji s rakovinou plic. Nyní leží na hřbitově v Los Santos.
 

Jeho příběh, který začal jako legenda o filmovém tvůrci, se stal varováním, že i ti největší géniové mohou skrývat temné tajemství, které zůstává neodhalené až do posledního okamžiku.

Napsal 
Loren Pierce
Redakce Weazel News

V uplynulých týždňoch sa politická scéna v štáte San Andreas ocitla v centre búrlivých diskusií a dramatických zvratov, ktoré ukázali hlboké rozdiely medzi hlavnými politickými stranami a ich prístupmi k legislatívnym zmenám. Tento vývoj vyvolal nielen napätie v snemovni, ale aj ostré vyjadrenia na sociálnych sieťach, ktoré iba prehĺbili rozdelenie medzi Republikánmi a Demokratmi.

Nové legislatívne iniciatívy a polarizácia politických strán

Jedným z hlavných bodov, ktorý dominoval nedávnym rokovaniam, bola novela The Professional Association Code, ktorú predložili republikáni. Zaviedla novú podmienku, že právnické kancelárie budú musieť mať povolenie od právnickej komory na zastupovanie v oblasti trestného práva. Súčasťou zákona bolo aj zavedenie odmeňovania právnikov v CPZ na základe počtu odpracovaných hodín. Zároveň sa zriadila disciplinárna komisia v lekárskej komore, ktorá by mala zabezpečiť kvalitu poskytovanej zdravotnej starostlivosti.

Kým Licensing Act of 2019 bol vrátený do snemovne na prepracovanie, Mosley Health Care Act of 2020 bol schválený. Tento zákon sa zameriava na opravu nezrovnalostí v názvosloví, ktoré vznikli v dôsledku predchádzajúcich novelizácií legislatívy.

Odchod z rokovaní ako taktika

Politické napätie sa ešte viac prehĺbilo, keď Republikáni opustili snemovňu 10. februára, a to kvôli demokratickým návrhom, ktoré považovali za zásah do práv občanov, najmä návrhu na "neobmedzenú moc" SEC pri vyvlastňovaní domov.  Tento krok bol ostro kritizovaný demokratmi, ktorí tvrdili, že republikáni sa vyhýbajú otvorenému dialógu. Na ďalšom zasadnutí, ktoré sa konalo 17. februára, sa pridala diskusia o návrhu republikánov na zmenu definície manželstva, ktoré by mohli výlučne uzavrieť len muž a žena. Tento návrh vyvolal silnú kritiku zo strany demokratov, ktorí ho označili za diskriminačný, a nakoniec sa rozhodli zasadanie opustiť.

Táto eskalácia napätia, keď obidve strany používajú odchod zo snemovne ako spôsob, ako presadiť svoje politické agendy, ukazuje, že politická scéna v San Andreas sa stále viac polarizuje. Taktika „strategického odchodu“ sa stáva čoraz bežnejšou, čo môže krátkodobo prinášať politické výhody, no dlhodobo zvyšuje napätie a brzdí efektívny legislatívny proces. Aj keď je táto taktika politicky legitímna, jej časté používanie vedie k zhoršeniu dialógu a môže mať negatívne dôsledky pre demokraciu.


Foto: Prázdne kresla demokratických predstaviteľov po opustení sály snemovne

Napätie na sociálnych sieťach

Politické rozdiely medzi stranami sa neobmedzili len na rokovania v snemovni. Kontroverzné vyjadrenia politikov, ako napríklad výrok republikána Jamesa Ave, ktorý spojil letecké nehody s prijímaním transrodových ľudí na pracovné pozície, či obvinenia republikánov zo strany demokratov, že používajú dvojitý meter, len pridali na intenzite politických útokov. Tieto osobné útoky a politická propaganda na sociálnych sieťach ukázali, že politická kultúra v San Andreas sa radikalizuje.


Foto: Verejne publikované vyjadrenia predstaviteľov demokratickej, aj republikánskej strany

Výzvy do budúcna: hľadanie kompromisov v polarizovanej atmosfére

Politická situácia v San Andreas vyvoláva otázky o budúcnosti legislatívneho procesu a schopnosti oboch hlavných strán dosiahnuť konsenzus. Zatiaľ čo demokratická strana sa usiluje o kompromis a zlepšenie životných podmienok občanov, republikáni sa zameriavajú na ochranu tradičných hodnôt, čo vedie k čoraz väčšej polarizácii. Vyhlásenie legislatívnej núdze guvernérom Sun Tzu 16. februára, ktoré poskytuje guvernérovi výnimočné právomoci na navrhovanie a schvaľovanie zákonov bez potreby schválenia Senátom, ešte viac prispelo k obavám o rozdelenie moci.

Hoci krátkodobé politické zisky môžu byť lákavé, dlhodobé následky môžu priniesť ešte väčšie politické a spoločenské rozdelenie. Súčasné napätie v San Andreas ukazuje, že konfrontácia bez snahy o dialóg spomaľuje legislatívny proces a komplikuje riešenie kľúčových otázok. Obe strany sú odhodlané presadzovať svoje postoje, no bez ochoty spolupracovať hrozí, že politická nestabilita bude pretrvávať. Či sa situácia upokojí, ukáže až čas, no už teraz je jasné, že politický boj sa tak skoro neskončí.

VAROVÁNÍ: Tento článek není určen pro slabé povahy! Obsahuje podrobný popis a fotografie násilných a šokujících činů, které mohou být pro některé čtenáře znepokojující.
 

 

Pro umocnění atmosféry je doporučeno zapnout hudební doprovod.

 

 

Bylo 17. ledna 1975, když u přehrady Land Act Dam v Los Santos bylo nalezeno rozčtvrcené a zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnsonové. Anonymní volající, který kontaktoval Los Santos Police Department, jako první přivedl pozornost k hrůznému činu, jenž měl šokovat celou komunitu. Tělo, které sem bylo umístěno a upraveno, vypadalo spíše jako děsivý výtvor umělce než jako oběť násilí. Její hlava byla sťata, obličej byl zohaven, ruce a nohy byly odděleny a vyměněny. Část jejího levého stehna byla odříznuta a umístěna vedle těla s nápisem „HAM“. Na zádech měla oběť ohořelými doutníky nakreslenou hvězdu, a na prsou několik řezů. Všechno bylo naprosto promyšlené, každá část jejího těla měla svůj konkrétní význam. Kriminalisté také zjistili, že před vraždou byla sexuálně napadena.

 

Foto: Přehrada Land Act Dam na severovýchodě Los Santos, místo kde nalezli zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnson

To, co na místě činu zůstalo, nebylo pouze děsivou připomínkou zločinu, ale i důkazem, že vrah měl mnohem větší plány než jen zabít. Motivace vraha byly zvráceně jasné – „úprava“ jejího těla měla být jeho "uměleckým dílem", zneuctěním a zároveň negací její krásy. Krutě ho zničil, jako by chtěl světu ukázat, že její tělo už nemá žádnou hodnotu.

Případ okamžitě upoutal pozornost médií, která Leonoru vykreslila jako nezodpovědnou ženu, která „si o smrt říkala“ svou odvážnou povahou a tělesnými křivkami. Její životní styl, často zjednodušován a přeháněn, se stal ideálním cílem pro novinářské spekulace, které ji obviňovaly z viny za vlastní tragédii. Žurnalisté rozprášili její soukromí a zveřejnili fotografie, které nikdy neměly být veřejné. Byla to hrůzostrašná a nekonečná mediální exploatace, která se stala jen dalším způsobem, jakým byl její životní příběh zneužit. Média se nezastavila před ničím, aby vytvořila senzaci, přičemž zcela ignorovala její skutečnou osobnost a tragédii, která se jí stala.



VAROVÁNÍ: Fotografie obsahuje drastické záběry. Zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnson, mírně cenzurováno

Leonora Johnsonová byla dívka z chudých poměrů. Narodila se 29. srpna 1946 v malém městě na Středozápadě USA. Její otec se živil škubáním kuřat, matka pracovala na mléčné farmě. Životní očekávání nebylo vysoké. Ještě v dětském věku její vzhled přitahoval pozornost starších chlapců a některých učitelů, což jí nikdy nedávalo klid.

Ve svých patnácti letech, pod vlivem svého otce – nebo možná právě proto, aby unikla jeho vlivu – opustila školu a vydala se do San Andreas. Její sen byl jasný: stát se filmovou hvězdou nebo modelkou. Po několika měsících práce jako servírka se její naivní krása a vzhled staly magnetem pro muže ze zábavního průmyslu. Rychle se dostala na večírky ve Vinewoodu, kde její tělo začalo žít vlastním životem. Pro někoho byla jen kráskou, jejíž hodnota byla povrchní; pro jiné se stala symbolem příběhu, který měl být zapomenut, který zůstal v temnotě, kde nikdy neměl být vyprávěn. 



VAROVÁNÍ: Fotografie obsahuje drastické záběry. Zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnson po převezení na pitevnu, mírně cenzurováno

V roce 1973 se dostala do širšího povědomí, když si zahrála moudrou prostitutku ve filmu „Rumový běžec“. Její vzhled a role ve filmech jí přinesly chvilkovou slávu, ale novináři ji často kritizovali za to, že byla „hezká, ale bez jiskry“. Místo toho, aby její kariéra rozkvétala, stávala se stále více symbolem pro něco, co svět zneužíval a co její vrah zničil, než aby jí dovolil, aby se skutečně stala tím, čím by mohla být.

Když byla krátce před svou smrtí vybrána na hlavní roli ve filmu „Mnoho žen Alfreda Smithe“, vypadalo to, že její budoucnost konečně rozkvete. Slibovala si od ní vše – uznání, respekt, šanci stát se tím, čím vždy chtěla být. A přesto, než mohla okusit vrchol, byla její krásná tvář násilně oddělena od jejího perfektního těla a její slibná budoucnost byla bez milosti zničena. Tragédie, která přišla tak náhle, pohřbila nejen její život, ale i všechny sny, které měla. 

 

Foto: Leonora Johnson byla mladou herečkou. Její kariéru nyní připomíná pouze hvězda na Vinewood Boulevard.

Po její smrti začal vrah svou zvrácenou hru. Nebyl to běžný zločinec, ale psychopat, který se ve svém zločinu vyžíval. Jeho uspokojení spočívalo v tom, že si hrál s rodinou oběti, jako by jejich bolest byla jen hračkou v jeho rukou. Posílal jim děsivé dopisy, telefonáty a šílené suvenýry. Mezi nimi byl i medailonek, který patřil Leonoře. Na výročí její smrti obdržela její rodina nejhrůzostrašnější dárek – její rty. Tento děsivý suvenýr byl jako přímý výsměch těm, kdo stále truchlili, a nechal je v šoku a bezmoci. Vrah se tak znovu vrátil do jejich života, jako by se smál nad jejich ztrátou, jako by každá slza, kterou prolili, byla jen další součástí jeho zvrácené zábavy. Každý jeho krok byl dalším šokujícím projevem jeho nezvladatelné touhy po moci a kontrole, jako by v jejich utrpení nacházel svou vlastní smyslnost. A tímto způsobem se stal nejen vrahem, ale i neúnavným stínem, který děsil a ničil i ty, kteří se a ním nikdy nesetkali tváří v tvář.

Policie, znechucená neustálým tlakem médií a slabými důkazy, se rozhodla případ rychle uzavřít. Přestože několikrát změnili teorii o motivech vraha, nikdy neodhalili skutečné důvody zločinu. A tak byla Leonora nejen zapomenuta, ale spíše zneužívána jako ikonická oběť, jejíž smrt byla nejen zbytečná, ale i násilná. Její příběh se stal pouhou částí veřejného diskurzu, neustále přepracovávanou senzací, která zakrývala skutečnou bolest, která se skrývala pod povrchem. Když pravda nebyla schopná vyjít na povrch, stala se Leonora jen dalším jménem v dlouhé řadě tragédií, které nikdy nebyly plně pochopeny.
 

CO VÍME

 

-          K vraždě nedošlo na místě činu. Tělo bylo očištěno a napozicováno jako hrůzné umělecké dílo.

-          Leonořina hlava byla sťata. Její tvář postrádala rysy. Ruce a nohy jí byly odděleny, zřejmě ještě za života. Byla napozicována tak, že její nohy byly tam, kde měly být ruce, a naopak.

-          Část jejího levého stehna byla odříznuta a umístěna vedle těla s nápisem „HAM“.

-          Na zádech měla ohořelými doutníky nakreslenou hvězdu.

-          Na prsou měla několik řezů.

-          Novináři dorazili na místo činu o několik hodin dříve než policie a pošlapali všechny použitelné forenzní důkazy.

-          Pitva konstatovala, že Leonora byla zrzka s blonďatým ochlupením (ani jedno z toho nebylo přirozené), vysoká 180 cm, vážila 65 kg a měla zelené oči. Byly na ní patrné známky pohlavního styku.

-          Senzacechtivost tisku přitáhla k případu intenzivní pozornost veřejnosti, několik šílenců se k činu přiznalo, jen aby se dostali do novin.

-          Vrah se po léta vysmíval rodině oběti dopisy, telefonáty a děsivými „suvenýry“, včetně Leonořina medailonku a jejích rtů.

Pokračování již brzy na Weazel News

Napsal

Loren Pierce

Redakce Weazel News