Philippe a Abigail McKenzieovi, manželský páru imigrantů, kteří přišli do Ameriky za svým snem dlouho předtím, než se Joseph narodil. Philippe i Abigail si i požádali o občanství hned v prvním roce svého pobytu. Díky svému skotskému původu pro ně angličtina nebyla překážkou, a nakonec oba úspěšně získali americké občanství.
Vzhledem k tomu, že to bylo v době války ve Vietnamu, byl na nedlouho na to Philippe vylosován a musel odletět bojovat na frontu. Philippe se vrátil z Vietnamu v roce 1975, ale už to nebyl ten samý člověk, který odjel. Válka si vybrala svou daň nejen na jeho těle, ale především na duši. Mnoho jeho bratrů ve zbrani se už nikdy nevrátilo. Tyto ztráty ho hluboce zasáhly a v jeho očích se zračila prázdnota, kterou nedokázala zaplnit ani radost z návratu domů.
Philippe a mladý voják jménem Peter Wilson, kterému bylo teprve dvacet, zůstali jako jediní nezranění a naživu z celé jejich čety. Válka jim vzala mnoho, ale jedna věc byla jasná – nehodlali zapomenout na své padlé bratry. Po návratu do Spojených států je však zasáhla hořká realita – stát, za který bojovali, se o ně nezajímal. Cítili se opuštění a zrazení, ale místo aby upadli do beznaděje, rozhodli se jednat. Když se dozvěděli o motorkářském klubu The Lost, který sdílel podobné hodnoty a zážitky z války, viděli v něm možnost, jak uctít památku svých spolubojovníků. Proto požádali o možnost založit vlastní chapter ve státě San Andreas. Klub, se svou podobnou historií a cíli, jim vyhověl. Philippe a Peter poté zorganizovali několik dalších veteránů z různých jednotek, a společně vytvořili chapter The Lost v San Andreas, kde mohli vzdát hold svým padlým bratrům a najít nové společenství.
Philippe se stal prezidentem nové chapter v San Andreas, zatímco Peter přijal roli viceprezidenta. Zpočátku to byla především parta chlapů, kteří nikam nepatřili, a proto drželi spolu – spojená skupina veteránů, pro které byl klub jediným skutečným domovem. Jejich hlavní náplní byly dlouhé jízdy na motorkách, při kterých nacházeli klid a svobodu. Společně také pořádali různé akce a srazy. Klub vlastnil bar, který se stal jejich útočištěm – místem, kde mohli pít, vzpomínat a častěji tedy zapomínat. Dne 24. června 1977 se Philippovi a Abigail McKenzieovým narodil syn, Joseph McKenzie. Syna už mala vedl otec k motorům a životu v Klubu.
Klub se rychle rozrůstal a otevřel své dveře i hispáncům a černochům, protože jeho členové věřili, že barva pleti neidentifikuje člověka, ale jeho činy mluví hlasitěji. Brzy přestali omezovat své řady pouze na veterány a přijali kohokoliv, kdo se ukázal jako správný chlap. Tato expanze však měla i svou odvrácenou stranu. Nově příchozí členové se začali zapojovat do nelegálních aktivit, což vrhalo špatné světlo na klub. Tím se narušil původní záměr a bratrství, které The Lost reprezentovalo, a vedení muselo čelit otázkám o důvěryhodnosti a hodnotách, které chtěli hájit.
Tato situace měla vliv i na Josepha, který byl nyní v předškolním věku. Růst v prostředí, kde se klub postupně měnil na gang, mu vnuknul myšlenku, že být součástí The Lost je normální. Často ho obklopovali členové klubu, kteří ho vnímali jako součást rodiny, a učili ho jejich hodnotám, i když tyto hodnoty už dávno zahrnovaly nelegální činnosti.
Joseph si z těchto lekcí odnášel pocit sounáležitosti, i když občas cítil, že jeho rodiče se snaží vést ho jiným směrem. S přibývajícími roky se v něm formoval obraz muže, jakým by měl být – silný a odvážný, stejně jako ti, kteří ho obklopovali. V jeho mladé mysli se pomalu vytvářely základy přesvědčení, že rodina a loajalita jsou nejdůležitější.
Někdy touhle dobou byla Philippovi diagnostikována srdeční závada a bylo mu nařízeno, aby vše bral pomaleji. Věděl, že dny jeho prezidentování se blíží ke konci. Proto dbal na Petera, aby nenechal klub propadnout na úplné dno, až odstoupí. Philippe klub vedl ještě další 4 roky, to už bylo Josephovi 17 a vzali ho na prospecta. Philippe se oficiálně vzdal kladívka a apeloval na club, aby svůj hlas daly právě Peterovi. Hlasování bylo mezi Peterem a jedním z novějších členů, který chtěl klub změnit od základu. Což by byla zkáza pro Lost jak ho znali do teď. Naštěstí o jediný hlas vyhrál Peter a mohl klub udržovat.
V roce 1998 Philippe své chorobě podléhá. Byla to velká rána pro rodinu a také pro klub. Josepha to zlomilo a Petera probudilo. Peterův mozek se nedokázal vypořádat s tím, že jeho životní vzor zemřel a upadl do deprese. Klubové finance se začali ztenčovat a Peterovi nezbývalo, než plout s proudem a otevřít nelegální stránku klubu. Joseph si toho začínal všímat a věděl, že to je potřeba, nemohli přece nechat klub zemřít. Se vším, do čeho se namotali začali mít problémy i s rivalitními kluby. Dospělo to až do fáze, kde jim vypálili jejich hospodu. The Lost byl nyní bez Club housu a legálního příjmu peněz. Joseph a Peter věděli, že potřebují za něco schovat příjmy z nelegální strany a mít místo kde peníze prát. Proto se již dvaceti tří letý Joseph a Peter rozhodli společně otevřít garáž na opravu aut a hlavně motorek. Dílnu pojmenovali Wilson – McKenzie Automotive. Business jim šlapal a dovolilo jim to fungovat i mimo šedé prostředí.
Dva roky od otevření dílny se Peterovi narodil syn Ryan. Ryan byl už od mala v dílně, dokonce v 5 letech znal všechny části motoru a věděl jaký šroub kam patří. Peter se chtěl zaměřit plně na dílnu a klub, nelegální stránkou si nechtěl plnit hlavu, a tak nechal všechnu práci na Josephovi. Joseph měl přirozený talent na strategii a ovlivňování lidí, takže business jim vzkvétal na obou stranách.
Celé působí klubu bylo naprosto bezproblémové až do roku 2023 kdy se jistým skupinám v Los Santos přestalo líbit MC a jejich business. Domluvili se na ně a rozhodli se Lost dostat ze San Andreas. Začali pomalu odchytáváním si členů klubu, častokrát končící popravou. Vypalovali všechny zdroje příjmu a jako největší ránu, když najeli brzo ráno před otvíračkou na dílnu, kde byl v ten moment jen Peter. Nedali mu ani šanci cokoliv říct, na místě ho zastřelili a dílnu pomocí podomácku vyrobené výbušniny srovnali se zemí. Tato událost odstartovala dlouho trvající válku. V létě roku 2024 se podařilo vyhnat protější skupinu z města, ztratili tolik mužů, že nemohli pokračovat. Také ale za sebou nechali zlomený Lost. Los Santos Chapter, která ještě pár let dozadu měla přes 40 členů nyní zůstala jen na jedenácti. Spousta členů zahynula v konfliktu a dost jich šlo nomád, protože s válkou nesouhlasili. Joseph byl oficiálně postaven do vedení klubu. Zrekonstruovali dílnu a nyní začíná nová kapitola The Lost.
