Kořeny a kolonizace (do roku 1800)

Území dnešního Wildbrooku bylo po staletí domovem původních kmenů, jejichž kultura a způsob života byly hluboce spjaté s přírodou a krajinou, kterou obývali. V 18. století sem začali přicházet evropští osadníci z různých zemí, což vedlo ke konfliktům o půdu a zdroje. Postupně docházelo k násilnému vytlačování původních obyvatel a jejich společenské i náboženské struktury byly systematicky oslabovány.

Vznik státu a první rozdělení moci (1800–1850)

Wildbrook se jako samostatný stát formálně ustavil kolem roku 1800, kdy se několik nezávislých regionů spojilo do federativního celku. Vznikla decentralizovaná vláda, ale skutečná moc často ležela v rukou bohatých obchodníků, vojenských kapitánů a soukromých zájmů. Mezi regiony se rozvíjely kulturní a ekonomické rozdíly, které přetrvávají dodnes.

Rozmach a napětí (1850–1870)

S příchodem železnic, těžby a nových technologií zažil Wildbrook období intenzivního rozvoje.
Vznikly výrazné společenské vrstvy:

• Pracovní třída tvořila základ těžby, výstavby a zemědělství. Lidé žili z ruky do úst, často v nebezpečných podmínkách.
• Střední třída začala růst díky obchodu, řemeslům a administrativě. Někteří doufali ve vzestup, jiní se snažili udržet si stabilitu.
• Mafie a zločinecké sítě se potichu etablovaly ve městech i na venkově, nejprve jako ochranářské spolky, později jako organizovaný zločin.
• Bandité a odpadlíci vznikali mimo zákon – někteří jako reakce na nespravedlnost, jiní z vypočítavosti. Chudé vrstvy žily v opuštěných čtvrtích, provizorních sídlech a na okraji společnosti.
• Původní obyvatelé byli nuceni žít v rezervacích nebo se snažili přežít mezi usedlíky. Často čelili diskriminaci, ale někteří našli cestu ke spolužití či odporu.

Krize důvěry a chaos (1870–1890)

Po sérii nepokojů, neúspěšných reforem a ekonomické stagnaci začala v zemi narůstat nedůvěra vůči institucím.
Zákon byl v mnoha oblastech jen formální a autoritu často přebíraly lokální skupiny, které si uplatňovaly moc skrze peníze, sílu nebo strach. Bandité se stali každodenní realitou – přepadávali karavany, vlaky, farmy.
Zločinecké sítě rozšířily vliv do oblastí politiky, obchodu i veřejného pořádku.
Společnost se rozštěpila: bohatí se uzavírali do soukromých zón, pracující žili mezi nadějí a únavou a chudí byli často odkázáni na milost mocnějších.

Napětí před výbuchem (1890–1899)

Závěrečná dekáda 19. století byla plná zlomových momentů:
Vláda se pokouší o reformy, ale často naráží na odpor mocných zájmů a nevůli obyčejných lidí.
Pověsti o nových nalezištích, rozšiřování železnic a smlouvách s ostrovy mimo kontinent přitahují další dobrodruhy, ale i oportunisty.
Mnohé skupiny – původní obyvatelé, dělníci, rolníci či veteráni – se snaží získat zpět svou důstojnost nebo moc, často různými cestami. Země je nestabilní, plná nevyřešených křivd, tajných spolků, ozbrojených střetů a potlačených revolučních myšlenek.