Dwight Morrigan

[grony]

Dwight Morrigan 
 

motto: bez milosti, bez slitování a hlavně bez slabosti

Rok 1988, Los Santos, San Andreas
 

Dwight Morrigan přišel na svět ve městě, kde na přežití záleží víc než na morálce. Jeho matka, Lydia Morrigan, kdysi nadaná a krásná žena, upadla do světa drog a prostituce. Dwight byl svědkem jejího temného pádu. Žil s ní v jednom malém pokoji se zašlými zdmi a svědčil tomu, jak její závislost ovládla jejich životy. Tragédie, která se odehrála přímo před Dwightovýma očima, poznamenala celý jeho další život. Jednoho večera k nim vtrhli dva muži, kteří Lydii napadli přímo před ním. Dwight viděl všechno – hrůzu, bolest, a nakonec smrt matky. Bylo mu teprve deset let. Zůstal sám, bez rodiny, bez domova, skončil na ulici. Pro přežití začal prodávat drogy, což ho brzy dostalo do hledáčku místní policie.

Los Santos, zadržovací cela
 

Dwight seděl na studené lavici v cele a nepřítomně hleděl do prázdna. Uvnitř něj bublal vztek, nenávist k těm mužům, k matčině slabosti, k celé společnosti, která ho nechala na holičkách. Najednou do stanice dorazil muž v drahém obleku se skupinou právníků za zády – jeho dědeček, Senátor Ezekiel Morrigan, muž s pověstí nekompromisního právníka a politického hráče z Alabamy. Ezekiel byl známý svým vlivem a chladným přístupem k morálce.

Důstojník u stolu okamžitě vstal, když Ezekiel vstoupil. „Senátore Morrigane,“ vyhrkl nervózně. „Tady není nic, co byste…“

„Ušetřete mě svých rad, důstojníku,“ odvětil Ezekiel chladným tónem. „Jsem tu pro svého vnuka. A chci, abyste ho okamžitě propustili.“

Policista znejistěl, věděl, že proti tomuto muži nemá šanci. Ezekielův právní tým předložil dokumenty a během několika minut už Dwight stál před svým dědečkem.

Monolog mezi Dwightem a Ezekielem Morriganem

Ezekiel si svého vnuka zkoumavě prohlédl. Viděl před sebou vyhublého chlapce s tvrdým pohledem, jaký by očekával spíše od ostříleného kriminálníka než od vlastního příbuzného. V Dwightových očích spatřil oheň, bolest a vzdor. V tom okamžiku věděl, že tenhle chlapec je jiný než zbytek jeho rodiny.

„Dwighte,“ řekl pomalu, hlasem tvrdým jako ocel. „Slyšel jsem, že jsi udělal pár špatných rozhodnutí.“

„Neměl jsem na výběr,“ odvětil Dwight odměřeně a hleděl dolů. „Neměl jsem nikoho.“

Ezekiel si pohrdlivě odfrkl. „Na ulici se buď staneš kořistí, nebo lovcem. Ale pamatuj si, že slabost je ostuda. Tvoje matka…“ na chvíli zaváhal, než tvrdě pokračoval, „byla slabá. Zapamatuj si to. Proto už tady není.“

Dwightovy oči se zúžily. „A co vy víte o tom, co bylo? Nikdy jste tam nebyl.“

Ezekiel přistoupil blíž, vzal Dwighta za bradu a zvedl mu hlavu, aby se mu podíval do očí. „Možná jsem nebyl. Ale teď jsem tady. A ty se mnou odjedeš. Připrav se, Dwighte. Tahle špína, kterou jsi tu prožil, bude jen začátek. Odteď máš šanci začít znovu. Ale pamatuj, že slabost se v téhle rodině neodpouští.“

Dwight se díval na svého dědečka a věděl, že právě před ním stojí muž, který ho nebude litovat ani chránit. Tenhle muž měl za cíl udělat z něj něco jiného, někoho, kdo by přežil v jejich světě – ve světě, kde nejsilnější přežívají a slabí jsou pošlapáni.

Odjezd do Alabamy

Ezekiel a Dwight odjíždějí z policejní stanice v tichu. Dwight se cítí rozpolcený – na jednu stranu nenávidí tohoto chladného muže, který právě obrátil jeho život vzhůru nohama, na druhou stranu je fascinován jeho sílou a sebejistotou. Během cesty do Alabamy mu Ezekiel občas něco vysvětlí o rodině Morriganových, o jejich bohatství a moci, ale především o povinnosti, kterou Dwight nyní nese.

„Tvoje matka mě zklamala, ale ty… Ty máš šanci to napravit. Jestli máš jediné štěstí v tomhle životě, Dwighte, je to šance, kterou ti teď dávám. Nebudeš stejný jako ona. Budeš Morrigan.“

Nový domov v Alabamě

Když Dwight dorazil do Alabamy, byl překvapen nejen bohatstvím své rodiny, ale také jejich vlivem a způsobem života. Morriganovi byli známí svou přísností a chladným přístupem k životu. Dwight se ocitl v domě, kde bylo vše luxusní a přesně řízené, ale zároveň chyběla jakákoliv vřelost či láska. Každý pohled, každé slovo mělo svůj účel. Rychle pochopil, že jeho dědeček neplánuje být jeho opatrovníkem – spíše mentorem a tvrdým vychovatelem.

Tak Dwight začal svou novou kapitolu, kde se z chlapce ulice stal mladík, který měl být formován podle přísných zásad Morriganů – bez milosti, bez slitování a hlavně bez slabosti.

Těžké začátky v Alabamě až po studium


Ranč Morriganových v Alabamě zářil bohatstvím, jakým si Dwight nikdy předtím nedokázal představit, a zároveň působil jako dusivé vězení. Již po několika dnech si uvědomil, že musí být neustále ve střehu. Každé jeho slovo i pohyb byly pod bedlivým dohledem dědečka, senátora Ezekiela Morrigana.

Ezekiel Morrigan:
„Ty jsi neschopný, Dwighte! Myslel jsem, že máš aspoň špetku rozumu, ale ty ses nechal zlákat pouličním životem jako poslední flákač. Morriganové jsou hrdí lidé, ale ty... ty jsi naprostý opak.“

Dwight pokaždé mlčky přikývl, i když by mu nejraději odpověděl zpět. Ezekielovy řeči byly kruté a zdrcující, ale Dwight věděl, že nemá na výběr. Ranč Morriganových se teď stal jeho jedinou možností.

Po Ezekielově boku stála jeho manželka Lucille, hrdá a chladná žena, která se držela stranou Dwightova života, a zdálo se, že se o něj zajímá jen povrchně. Často ho sledovala s odstupem a s nádechem lítosti v očích, ale nikdy se neodvážila postavit Ezekielovi na odpor.

Lucille:
„Možná potřebuje jen trochu času, Ezekieli. Nemůžeš od něj očekávat, že se hned přizpůsobí našim pravidlům. Měl těžké dětství, pamatuješ?“

Ezekiel:
„Těžké dětství? Ušetři mě. Vše, co potřebuje, je disciplína a řád. Ten kluk musí konečně pochopit, co znamená být Morriganem.“

Nebylo to jen Ezekielovo kárání, co Dwightovi ztěžovalo život. Setkal se také s Lydiou, Ezekielovou dcerou, která byla stejného věku jako on. Od prvního okamžiku se mezi nimi rozhořelo nepřátelství. Lydia v něm viděla vetřelce a nehodlala se ho vzdát ani na okamžik.

Lydia:
„Doufám, že si nemyslíš, že tě tady někdo vítá s otevřenou náručí, Dwighti. Ty tu nepatříš. A nikdy nebudeš jako my.“

Dwight se snažil tvářit lhostejně, ale její slova zasáhla. Věděl, že má Lydia pravdu — on na tento životní styl nebyl zvyklý.

Dwight:
„To se brzy uvidí, Lydie. Možná, že víš, jak se tu chovat, ale já se nenechám zlomit.“

Přes všechny překážky a neustálé střety s Ezekielem i Lydií Dwight vytrval. Ezekiel se rozhodl pro něj najít prestižní univerzitu, kde by mohl studovat právo. A Dwight nezaváhal. Když se nakonec dostal na univerzitu na lepší pozici než Lydia, cítil určité zadostiučinění.

Ezekiel (po přijetí Dwighta na univerzitu):
„Tohle nic neznamená, Dwighte. Jeden úspěch ještě neudělá z nuly Morrigana.“

Dwight opět mlčky přikývl. Ale tentokrát se uvnitř cítil silnější.

Univerzita


Dwight, i když byl inteligentní, měl v sobě něco, co ho drželo zpátky. Byl flákač, nikdy se příliš nezajímal o školu, a přesto mu jeho přirozený talent umožňoval držet krok s ostatními studenty. Kdyby se jen trochu snažil, mohl by být mezi nejlepšími, ale raději trávil čas na večírcích nebo vyhýbáním se povinnostem. Profesorové věděli, že má potenciál, ale Dwight  

Profesor Lawrence (ve třídě, během přednášky):
„Morrigane! Jestli mi chcete ukázat, že máte víc než pár známek, začněte to prokazovat ve své práci. Vy byste mohl být naším nejlepším studentem, ale místo toho se jen povalujete na poslední lavici.“

Dwight se na něj podíval a povytáhl obočí.
Dwight (nepřítomně):
„Pokud vy říkáte, že bych mohl být nejlepší, možná je čas, abych se tím opravdu začal zabývat. Kdo ví, třeba mě to začne bavit.“

Ale univerzita nebyla jen o studiu. Byla to také příležitost k tomu, aby se Dwight postavil do světa, který mu byl často nehostinný.

Jednoho večera, na jedné z mnoha večírků, které pořádali studenti právnické univerzity Birmingham Law University, došlo k události, která změnila Dwightův pohled na jeho život a rodinu.

Incident na party
Na této konkrétní party, kde se smíchal alkohol s napětím a mladickým nadšením, se Chase Wainwright, syn starosty města Birmingham, rozhodl vyřizovat své „nedorozumění“ s Lydií Morriganovou, Dwightovou sestřenicí.
Chase, známý svou arogancí a pocitem, že je nad zákonem díky otcově politickému postavení, využil příležitosti, když byl opilý, a pokusil se Lydii násilně přemluvit, aby s ním odešla.

Chase (sarkasticky, smíchem):
„Lydia, přestaň dělat scény. Každý tady ví, kdo je tvůj děda. To tě ale nechrání, víš?“

Lydia (křičí):
„Ne, ne, já s tebou nikam nepůjdu! Nech mě!“

Chase (agresivně ji chytil za zápěstí):
„Jsi stejná jako ten tvůj zbytečný bratranec!
Dwight, který si všiml situace, přispěchal k sestřenici. Viděl, jak Chase ignoruje její odpor a násilím ji drží. Jeho hněv explodoval.

Dwight (rozzlobeně k Chaseovi):
„Nech ji být, nebo to budeš litovat.“

Chase se na něj otočil, zasmál se a udělal krok vpřed. A právě to byl moment, kdy Dwight zasáhl. S rychlostí a silou, kterou neměl nikdo z přítomných očekávat, se na něj vrhl, chytil ho za krk a silně ho udeřil do obličeje. Chase spadl na zem, a Dwight ho začal surově kopat, dokud ho ostatní studenti nezadrželi.

Náhodný student  (v panice):
„Bože, tohle je špatný! Ten kluk má za otce starostu!“

Zásah Dědy
Rychle se rozkřiklo, co se stalo, a Dwight se ocitl v situaci, kdy hrozilo, že bude vyloučen z univerzity. Chaseův otec, starosta Richard Wainwright, okamžitě zasáhl a vyzval vedení univerzity, aby Dwighta vyloučili.

Děkan University of Birmingham Law (ve stresu):
„Senátore Morrigane, musíme jednat rychle. Tento incident ohrožuje pověst naší univerzity. Je to syn starosty. Pokud nejednáme tvrdě, ztratíme jakoukoliv podporu v politickém světě.“

Ezekiel Morrigan (klidně, s nezlomným tónem):
„Tato univerzita se snad nebojí svého vlastního stínu. Jsem senátor, a mohu vám garantovat, že váš malý svět se změní, pokud se rozhodnete vzdát se svého morálního kompasu jen proto, abyste ochránili jednoho z těch, kteří zneužívají svou moc.“

Děkan (s napětím v hlasu):
„Ale, senátore… to není jen tak. Chaseův otec je velmi vlivný člověk. Nemůžeme to nechat jen tak.“

Ezekiel Morrigan (vstává, oči se mu zúží):
„A co vy? To dovolíte jednomu opilému dítěti starosty zničit reputaci vaší prestižní univerzity? Nemyslím si, že jste si vědomi, kdo je rodina Morriganů. Ale teď vám to řeknu jasně. Když se mluví o morálce, o rodinné cti a o hodnotách, které považujeme za důležité, víte, kde stát. A Dwight... Dwight Morrigan se postavil za svou sestřenici, protože to byl správný krok. Nechci slyšet žádné omluvy.“

Děkan (povzdychne si, nakonec souhlasí):
„Dobrá, dobrá, senátore. Uděláme, co je potřeba. Dwight zůstane na univerzitě.“

Ezekiel se podíval na Dwighta, který stál na prahu dveří. Byl naštvaný, ale v očích jeho dědečka byla přítomna obdivná jiskra.

Ezekiel Morrigan (k Dwightovi, chladně, ale s náznakem uznání):
„Teď víš, co to znamená být Morrigan. Někdy to není o tom, co je snadné, ale o tom, co je správné pro rodinu. A ty jsi dnes udělal to správné. Nezapomeň na to.“

Dwight (v hněvu, ale s klidem):
„Není snadné být Morrigan, dědo. Ale tohle je teprve začátek.“

Návrat do San Andreas



Po dokončení právnické univerzity se Dwight Morrigan vrátil do San Andreas, aby pokračoval v budování svého života a kariéry. Zatímco jeho dědeček, senátor Ezekiel Morrigan, byl stále silným vlivem v politickém světě, Dwight věděl, že musí vybudovat svůj vlastní odkaz. Začal pracovat jako právník a brzy se stal známým pro svou nekompromisní a agresivní metodu obhajoby, i když jeho styl práce byl často spojen s kontroverzemi.

Ale to nebylo všechno. Dwight se nehodlal spokojit pouze s tím, že by se stal „obyčejným“ právníkem. Cílem bylo vyhrát volby, stát se politikem a proslavit jméno Morriganů v celém státě. S tímto cílem se rozhodl ucházet o post senátora v San Andreas, a to za republikánskou stranu, i když jeho názory a metodiky byly značně kontroverzní.

Drsná Kampaň
Jeho kampaň byla drsná a neúprosná. Rozšiřoval lži, absurdní konspirační teorie a nenávist vůči těm, které považoval za nepřátele „skutečných občanů San Andreas“. Jeho oblíbeným tématem se stala kritika LGBT komunity, která podle něj narušovala tradiční hodnoty rodiny. Využíval svou schopnost manipulovat veřejností a média, aby šířil svá radikální přesvědčení.

Dwight (na shromáždění, s vášnivým proslovem):
„Musíme se postavit těm, kteří chtějí zničit naše hodnoty! LGBT komunity? Ne! Nechceme tuto deviaci mezi námi! Chceme rodinu, jak má být, pevnou a neotřesitelnou! A pokud má být někdo zasažen, tak to budeme my, kteří budeme bojovat za naše děti a budoucnost!“

Během kampaně se začal potýkat s osobními problémy. Závislost na drogách se stala stále silnější, přičemž jeho závislost se stala tak vážnou, že občas ztrácel kontrolu nad svým chováním. Když si jeho sekretářka Karen všimla, že něco není v pořádku, rozhodla se o tom s ním promluvit.

Karen (nervózně, při práci v kanceláři):
„Dwighte... já si začínám dělat starosti. Tohle je nebezpečné, víš? To svinstvo, co bereš... Tohle není cesta, kterou bych si přála vidět. Měl bys přestat.“

Dwight se na ni podíval s chladným úsměvem, ale jeho oči prozrazovaly, že za tím úsměvem je bolest. Přistoupil k oknu a zíral ven, jako by se snažil najít odpovědi v mlze San Andreas.

Dwight (tiše, s hořkým nádechem):
„Víš, Karen,“ začal pomalu, „celý můj život je jen jednou velkou hrou. Hraju roli, kterou mi někdo přidělil. Vzali mě z ulice, dali mi jméno, které si musím nést až do konce. A teď, teď si hraju svou roli v politice. Jestli mám zítra umřít, tak to bude tak, jak to má být. Uvědomil jsem si jednu věc — život není o tom, jestli jsi silný, nebo slabý. Je to o tom, jak se s tím smíříš. A já jsem smířený s tím, že mě zabije něco, co si dávám do žil.

Dwight (s úsměvem, ale v očích tma):
„Mladý? Možná. Ale vím, že v tomhle světě se nikdy nedožiješ zítřka, pokud nebudeš tvrdý. A já jsem tvrdý, Karen. Protože žádná slabost už není v mé krvi.“

Karen se podívala na něj, její pohled byl plný starostí, ale věděla, že v tomto okamžiku není nic, co by mu mohla říct, co by změnilo jeho cestu. Byla tam, protože věděla, že Dwight Morrigan má svůj vlastní způsob, jak se s tím vyrovnat. I když ona sama měla pochybnosti o jeho metodách, byla jeho věrnou spojenkyní, protože viděla, že v něm je něco víc než jen cynismus a nenávist.

Karen (tiše, zklamaně):
„Pokud tohle není tvá cesta, Dwighte, tak... jaký je cíl? Co se tím snažíš dosáhnout?“

Dwight (s tvrdým výrazem v očích):
„Cíl? No, Karen... můj cíl je ukázat světu, co znamená skutečná moc. A kdo jiný by to měl udělat než Morrigan? Když já rozhodnu, tak to bude tak, jak to má být.“

Byl to další krok na jeho cestě, kde neexistovalo místo pro slabost. A s tímto vědomím se Dwight Morrigan opět vrátil do své politické arény, připraven šířit svůj radikální pohled na svět a ukázat, jak daleko může zajít, když si věří, že je pánem svého osudu.