true crime TEMNÉ STÍNY SAN ANDREAS: Vražda Leonory Johnson

VAROVÁNÍ: Tento článek není určen pro slabé povahy! Obsahuje podrobný popis a fotografie násilných a šokujících činů, které mohou být pro některé čtenáře znepokojující.
 

Pro umocnění atmosféry je doporučeno zapnout hudební doprovod.

Bylo 17. ledna 1975, když u přehrady Land Act Dam v Los Santos bylo nalezeno rozčtvrcené a zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnsonové. Anonymní volající, který kontaktoval Los Santos Police Department, jako první přivedl pozornost k hrůznému činu, jenž měl šokovat celou komunitu. Tělo, které sem bylo umístěno a upraveno, vypadalo spíše jako děsivý výtvor umělce než jako oběť násilí. Její hlava byla sťata, obličej byl zohaven, ruce a nohy byly odděleny a vyměněny. Část jejího levého stehna byla odříznuta a umístěna vedle těla s nápisem „HAM“. Na zádech měla oběť ohořelými doutníky nakreslenou hvězdu, a na prsou několik řezů. Všechno bylo naprosto promyšlené, každá část jejího těla měla svůj konkrétní význam. Kriminalisté také zjistili, že před vraždou byla sexuálně napadena.

Foto: Přehrada Land Act Dam na severovýchodě Los Santos, místo kde nalezli zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnson

To, co na místě činu zůstalo, nebylo pouze děsivou připomínkou zločinu, ale i důkazem, že vrah měl mnohem větší plány než jen zabít. Motivace vraha byly zvráceně jasné – „úprava“ jejího těla měla být jeho "uměleckým dílem", zneuctěním a zároveň negací její krásy. Krutě ho zničil, jako by chtěl světu ukázat, že její tělo už nemá žádnou hodnotu.

Případ okamžitě upoutal pozornost médií, která Leonoru vykreslila jako nezodpovědnou ženu, která „si o smrt říkala“ svou odvážnou povahou a tělesnými křivkami. Její životní styl, často zjednodušován a přeháněn, se stal ideálním cílem pro novinářské spekulace, které ji obviňovaly z viny za vlastní tragédii. Žurnalisté rozprášili její soukromí a zveřejnili fotografie, které nikdy neměly být veřejné. Byla to hrůzostrašná a nekonečná mediální exploatace, která se stala jen dalším způsobem, jakým byl její životní příběh zneužit. Média se nezastavila před ničím, aby vytvořila senzaci, přičemž zcela ignorovala její skutečnou osobnost a tragédii, která se jí stala.



VAROVÁNÍ: Fotografie obsahuje drastické záběry. Zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnson, mírně cenzurováno

Leonora Johnsonová byla dívka z chudých poměrů. Narodila se 29. srpna 1946 v malém městě na Středozápadě USA. Její otec se živil škubáním kuřat, matka pracovala na mléčné farmě. Životní očekávání nebylo vysoké. Ještě v dětském věku její vzhled přitahoval pozornost starších chlapců a některých učitelů, což jí nikdy nedávalo klid.

Ve svých patnácti letech, pod vlivem svého otce – nebo možná právě proto, aby unikla jeho vlivu – opustila školu a vydala se do San Andreas. Její sen byl jasný: stát se filmovou hvězdou nebo modelkou. Po několika měsících práce jako servírka se její naivní krása a vzhled staly magnetem pro muže ze zábavního průmyslu. Rychle se dostala na večírky ve Vinewoodu, kde její tělo začalo žít vlastním životem. Pro někoho byla jen kráskou, jejíž hodnota byla povrchní; pro jiné se stala symbolem příběhu, který měl být zapomenut, který zůstal v temnotě, kde nikdy neměl být vyprávěn. 



VAROVÁNÍ: Fotografie obsahuje drastické záběry. Zohavené tělo mladé herečky Leonory Johnson po převezení na pitevnu, mírně cenzurováno

V roce 1973 se dostala do širšího povědomí, když si zahrála moudrou prostitutku ve filmu „Rumový běžec“. Její vzhled a role ve filmech jí přinesly chvilkovou slávu, ale novináři ji často kritizovali za to, že byla „hezká, ale bez jiskry“. Místo toho, aby její kariéra rozkvétala, stávala se stále více symbolem pro něco, co svět zneužíval a co její vrah zničil, než aby jí dovolil, aby se skutečně stala tím, čím by mohla být.

Když byla krátce před svou smrtí vybrána na hlavní roli ve filmu „Mnoho žen Alfreda Smithe“, vypadalo to, že její budoucnost konečně rozkvete. Slibovala si od ní vše – uznání, respekt, šanci stát se tím, čím vždy chtěla být. A přesto, než mohla okusit vrchol, byla její krásná tvář násilně oddělena od jejího perfektního těla a její slibná budoucnost byla bez milosti zničena. Tragédie, která přišla tak náhle, pohřbila nejen její život, ale i všechny sny, které měla. 

 

Foto: Leonora Johnson byla mladou herečkou. Její kariéru nyní připomíná pouze hvězda na Vinewood Boulevard.

Po její smrti začal vrah svou zvrácenou hru. Nebyl to běžný zločinec, ale psychopat, který se ve svém zločinu vyžíval. Jeho uspokojení spočívalo v tom, že si hrál s rodinou oběti, jako by jejich bolest byla jen hračkou v jeho rukou. Posílal jim děsivé dopisy, telefonáty a šílené suvenýry. Mezi nimi byl i medailonek, který patřil Leonoře. Na výročí její smrti obdržela její rodina nejhrůzostrašnější dárek – její rty. Tento děsivý suvenýr byl jako přímý výsměch těm, kdo stále truchlili, a nechal je v šoku a bezmoci. Vrah se tak znovu vrátil do jejich života, jako by se smál nad jejich ztrátou, jako by každá slza, kterou prolili, byla jen další součástí jeho zvrácené zábavy. Každý jeho krok byl dalším šokujícím projevem jeho nezvladatelné touhy po moci a kontrole, jako by v jejich utrpení nacházel svou vlastní smyslnost. A tímto způsobem se stal nejen vrahem, ale i neúnavným stínem, který děsil a ničil i ty, kteří se a ním nikdy nesetkali tváří v tvář.

Policie, znechucená neustálým tlakem médií a slabými důkazy, se rozhodla případ rychle uzavřít. Přestože několikrát změnili teorii o motivech vraha, nikdy neodhalili skutečné důvody zločinu. A tak byla Leonora nejen zapomenuta, ale spíše zneužívána jako ikonická oběť, jejíž smrt byla nejen zbytečná, ale i násilná. Její příběh se stal pouhou částí veřejného diskurzu, neustále přepracovávanou senzací, která zakrývala skutečnou bolest, která se skrývala pod povrchem. Když pravda nebyla schopná vyjít na povrch, stala se Leonora jen dalším jménem v dlouhé řadě tragédií, které nikdy nebyly plně pochopeny.
 

CO VÍME

-          K vraždě nedošlo na místě činu. Tělo bylo očištěno a napozicováno jako hrůzné umělecké dílo.

-          Leonořina hlava byla sťata. Její tvář postrádala rysy. Ruce a nohy jí byly odděleny, zřejmě ještě za života. Byla napozicována tak, že její nohy byly tam, kde měly být ruce, a naopak.

-          Část jejího levého stehna byla odříznuta a umístěna vedle těla s nápisem „HAM“.

-          Na zádech měla ohořelými doutníky nakreslenou hvězdu.

-          Na prsou měla několik řezů.

-          Novináři dorazili na místo činu o několik hodin dříve než policie a pošlapali všechny použitelné forenzní důkazy.

-          Pitva konstatovala, že Leonora byla zrzka s blonďatým ochlupením (ani jedno z toho nebylo přirozené), vysoká 180 cm, vážila 65 kg a měla zelené oči. Byly na ní patrné známky pohlavního styku.

-          Senzacechtivost tisku přitáhla k případu intenzivní pozornost veřejnosti, několik šílenců se k činu přiznalo, jen aby se dostali do novin.

-          Vrah se po léta vysmíval rodině oběti dopisy, telefonáty a děsivými „suvenýry“, včetně Leonořina medailonku a jejích rtů.

Pokračování již brzy na Weazel News

Napsal

Loren Pierce

Redakce Weazel News