Dusty Svensson
Proč je podle vás důležité mluvit o duševním zdraví otevřeně?
Protože neexistuje žádný racionální důvod, proč bychom o něm mluvit neměli. Duševní zdraví je minimálně stejně důležité jako zdraví fyzické - a v mnoha ohledech ho dokonce zásadně ovlivňuje. Ve společnosti však stále přetrvává stigma spojené s mluvením o emocích a vnitřních prožitcích. O tom, co není vidět, se často nemluví. Jenže právě to, co není vidět, může mít největší dopad na kvalitu našeho života. Když své pocity dlouhodobě potlačujeme, je to ve výsledku kontraproduktivní - a svým způsobem si tím ubližujeme. Otevřenost ale neznamená jen vyhledat odborníka. Znamená také být upřímnější vůči svým blízkým, umět sdílet své obavy, nejistoty i radosti. Schopnost mluvit o tom, co prožíváme, je jedním ze základních kamenů zdravé psychiky. Zvlášť v dnešní době, kdy jsme vystaveni rychlému tempu života, neustálému tlaku na výkon a vlivu digitálního prostředí či „toxických“ algoritmů, je potřeba umět uvolňovat nahromaděný stres. A rozhovor je jedním z nejjednodušších a zároveň nejúčinnějších nástrojů. Když si dovolíme otevřeně mluvit, často začneme lépe chápat nejen ostatní, ale především sami sebe. A právě sebeporozumnění je prvním krokem ke skutečné psychické rovnováze.
S jakými problémy za vámi lidé přicházejí nejčastěji?
Spektrum klientů je poměrně široké. Menší část tvoří lidé, kteří přicházejí kvůli vypracování psychologických posudků - například pro různá oprávnění či administrativní účely. Další skupinu představují složitější znalecké či odborné posudky, například pro potřeby soudního řízení. Největší část klientů mě však kontaktuje z osobních důvodů. Velmi častá jsou individuální témata spojená s existenciálními otázkami - hledání směru, smyslu, zvládání životních změn či náročných období. Významnou oblastí jsou také partnerská témata a sexuologie - například jak znovu oživit intimní život, jak lépe porozumět sobě samému nebo jak zlepšit komunikaci ve vztahu. Často pracuji také s rodinami, a to jak individuálně s jednotlivci, tak ve společných sezeních. Rodinná dynamika bývá složitá a otevřená komunikace pod odborným vedením dokáže výrazně ulevit napětí i nedorozuměním. Vedle individuální a rodinné práce realizuji i skupinová sezení zaměřená například na zlepšení vztahů v pracovních týmech - určitý typ psychologického teambuildingu, který podporuje komunikaci, důvěru a zdravé fungování kolektivu. Velmi si vážím toho, že se klienti po prvním sezení často vracejí. Mnozí přicházejí s určitou obavou nebo předsudkem vůči psychologovi, ale odcházejí s pocitem, že si mohli otevřeně a bezpečně promluvit. A právě tato pozitivní zkušenost bývá často prvním krokem ke skutečné změně.
Jaké jsou první signály, že člověk může mít psychické potíže?
V dnešní době rychlého tempa a neustálého tlaku zažívá téměř každý z nás určitou míru psychické zátěže. Jednou z nejrozšířenějších „civilizačních nemocí“ je stres, který dlouhodobě ovlivňuje nejen naši psychiku, ale i fyzické zdraví. Je důležité říct, že není ostuda jít si s někým popovídat jen proto, že se necítíme úplně komfortně - aniž bychom si nutně mysleli, že máme „vážný problém“. Péče o duševní zdraví nemusí začínat až v krizi. Pokud bych měl zmínit výraznější varovné signály, patří mezi ně především pocit bezmoci, vnitřního sevření nebo ztráty směru. Lidé často popisují, že mají pocit „mlhy v hlavě“, nevědí, kudy dál, a myšlenky se jim točí v kruhu. Objevovat se může dlouhodobý smutek, pocit prázdnoty, nadměrné přemítání (overthinking), poruchy spánku, ztráta motivace, podrážděnost či vnitřní napětí. Psychické potíže se navíc často projevují i tělesně - například bolestmi hlavy, tlakem na hrudi nebo trávicími obtížemi. Řada orgánů reaguje velmi citlivě na dlouhodobě zvýšenou hladinu stresu. Pokud je organismus v permanentním napětí, tělo si dříve či později řekne o pozornost. Právě v těchto chvílích je dobré zpozornět a nebát se vyhledat podporu. Čím dříve začneme situaci řešit, tím snadněji ji lze zvládnout.
Co lidi nejčastěji brzdí v tom, aby vyhledali odbornou pomoc?
Nejčastěji je to neinformovanost a přetrvávající společenské stereotypy o psychologii. Z toho pak vychází stud nebo pocit, že vyhledat psychologa znamená přiznat slabost. Mnoho lidí si stále myslí, že k odborníkovi se chodí až ve chvíli, kdy je situace „vážná“ nebo kdy už člověk nezvládá základní fungování. Přitom realita je jiná. Psycholog není jen pro krizové situace. Řada velmi úspěšných lidí pravidelně spolupracuje s psychologem, aniž by trpěla duševním onemocněním. Využívají odbornou podporu k osobnímu rozvoji, lepšímu rozhodování nebo k udržení dlouhodobé psychické kondice. Stejně jako sportovec pracuje s trenérem, může člověk pracovat s psychologem. Často také slýchám větu: „Je mi vlastně dobře, nepotřebuji pomoc.“ A to jak v obdobích relativní pohody, tak i ve chvílích, kdy daný člověk prochází velmi náročným obdobím. Stále v nás přetrvává nastavení, že fyzickou bolest řešíme okamžitě - když nás bolí noha, jdeme k lékaři. Ale když nás „bolí hlava“ nebo „srdce“, máme tendenci to bagatelizovat a snažit se to zvládnout sami. Duševní zdraví si přitom zaslouží stejnou péči jako to fyzické.
A vyhledat pomoc není známkou slabosti, ale zodpovědnosti vůči sobě samému.
Co byste doporučil lidem, kteří se cítí dlouhodobě vyčerpaní?
Zastavit se. A to doslova - v čase i v prostoru.Ne na přechodu nebo uprostřed silnice, ale v bezpečném prostředí, kde si člověk může dovolit na chvíli vypnout. Dlouhodobé vyčerpání často vzniká z toho, že běžíme bez pauzy, bez reflexe, bez vědomého zastavení. Jsme zahlceni podněty, povinnostmi, očekáváními.Prvním krokem je vědomě zpomalit. Vypnout telefon, alespoň na chvíli se odpojit od věcí, které nám berou energii. Zhluboka se nadechnout a skutečně začít vnímat sebe, své tělo, své myšlenky, své tempo. Už jen tato jednoduchá změna může přinést úlevu.Dlouhodobé vyčerpání je ale často signálem, že něco v našem životě potřebuje pozornost. V takové chvíli velmi doporučuji obrátit se na odborníka. Psycholog může pomoci pojmenovat konkrétní zdroje přetížení, rozklíčovat vzorce chování a najít cestu ven. Když jsme vyčerpaní, často máme pocit, že se věci nehýbou - že stojíme na místě, i když se snažíme ze všech sil. A právě tento pocit stagnace nás může vyčerpávat ještě víc. Odborná podpora dokáže věcem znovu dát směr a pohyb. A někdy stačí malá změna perspektivy, aby se energie začala postupně vracet.
Jakou roli hraje rodina a okolí při zvládání psychických problémů?
Rodina a blízké okolí hrají obrovskou roli. Mohou být největší oporou - ale někdy také zdrojem samotných potíží. Vždy záleží na kvalitě vztahů, míře důvěry a schopnosti otevřené komunikace. Paradoxem je, že právě s lidmi, které máme nejraději a kteří jsou nám nejblíž, často neumíme mluvit o tom, co nás skutečně trápí. Někdy je pro člověka jednodušší svěřit se téměř cizímu člověku než vlastním rodičům nebo partnerovi. Podobně máme problém říct svým blízkým, že je milujeme. Ne proto, že bychom to necítili, ale proto, že odhalit vlastní zranitelnost může být děsivé. Často se bojíme, že když ukážeme své slabiny, změní to pohled druhých na nás. Že je tím od sebe odtlačíme. Tento strach je velmi lidský a zažívá ho většina z nás. Jenže ve skutečnosti bývá pravdou opak - otevřenost vztahy spíše prohlubuje, než ničí. Pokud se dokážeme svým blízkým přiměřeně otevřít, může to výrazně pomoci při zvládání psychických obtíží. Sdílení snižuje pocit osamělosti, vytváří pocit bezpečí a přináší úlevu. A právě pocit, že na své potíže nejsme sami, je jedním z nejsilnějších ochranných faktorů duševního zdraví.
Záver
Duševné zdravie je rovnako dôležité ako to fyzické, hoci sa o ňom ešte stále nehovorí tak otvorene, ako by si zaslúžilo. Ako sa zhodujú psychológovia Ira Coldwell a Dusty Svensson, dôležitým krokom k lepšej psychickej pohode je schopnosť spomaliť, vnímať vlastné emócie a nebáť sa o nich hovoriť – či už s blízkymi, alebo s odborníkmi.
V dnešnej rýchlej dobe plnej stresu, tlaku na výkon a neustálych podnetov je prirodzené, že sa človek môže cítiť vyčerpaný alebo stratený. Vyhľadať pomoc však nie je prejavom slabosti, ale zodpovednosti voči sebe samému. Práve otvorený rozhovor a ochota hľadať riešenia môžu byť prvým krokom k tomu, aby človek znovu našiel rovnováhu, pokoj a lepšie porozumenie vlastnému životu.
Napsal
Amanté Moses
Weazel News
